aneb Trahit sua quemque voluptas.

Na dnešek slíbená třináctá kapitola je tu, opět bude mít dvě částí, protože je příliš dlouhá. Tak si ji užijte, protože příští pátek kapitola asi nebude - v tohle a příští úterý mě čekají dvě nejtěžší a nejdůležitější zkoušky, takže musím šprtat, šprtat a zase šprtat. Ale budu se snažit a v pauzách překládat.
__________________________________________________________________________________________
__________________________________________________________________________________________

Severusi,

co jsem se naučil z této zkušenosti? Hádám, že to, jaká je doopravdy pravda. Jako bych to nevěděl už předtím. Zjistil jsem, že Sirius mého otce ovlivňoval víc, než jsem ho kdy podezíral. Zjistil jsem, že dětská schopnost krutosti nezmizí, když se děti přiblíží k dospělosti. A zjistil jsem, že tě miluju, hluboce, vším, čím jsem. Protože nezáleží na tom, kde nebo kdy tě potkám, vždy mě zasáhneš mnohem víc, než kdy kdokoli jiný.

1. října 1975

Severus cílevědomě procházel chodbou a vedl Harryho před sebou. S výjimkou ruky položené na Harryho zádech se druhého chlapce nepokoušel dotýkat, ani s ním nezkoušel mluvit. Věděl, že to by byla jeho zkáza. Místo toho se celou krátkou cestu do svého pokoje absolutně ovládal. Jediným vnějším znakem jeho vzrušení bylo, že se mu podařilo otevřít dveře až na třetí roztřesený pokus.

Pak byli uvnitř a nutnost slov zmizela. Harry si najednou uvědomil, že je naražený na dveřích, a že Severusovy rty jsou na těch jeho. Polibek byl horečnatý a dlouhý a perfektní. Harry přenechal veškerou kontrolu Severusovi, vítaje jeho dobývačný jazyk ve svých ústech.

Ale nedokázal ovládnout potřebu dotýkat se ho. Třásl se těmi nádhernými pocity, které v něm jejich polibek vytvářel. Krátce zabořil ruce do Severusových vlasů, pak s nimi sklouzl přes ramena až k pasu. Pociťoval touhu hladit holou kůži, v tom mu však bránila školní uniforma. Proto ji zuřivě roztrhl, až se knoflíky a spony rozlétly po celé podlaze. Aniž by přerušil polibek, i když už se nutnost dýchat stávala urgentní, přetáhl ji druhému chlapci přes ramena. Když hábit konečně sklouzl na zem, Harry oběma rukama chytil Severusovu bílou košili a začal mu ji vytahovat z kalhot.

Konečně, konečně pod svými prsty cítil horkou kůži. A bylo nemožné nedotkout se jí. Nemožné nezmapovat svými prsty každý palec Severusovy hrudi. A absolutně nemožné nedotýkat se chlapcových tmavých bradavek a nestisknout je mezi prsty.

Byl to nakonec Severus, kdo ukončil ten vášnivý polibek, lapaje po dechu při pocitech, které v něm vyvolávaly Harryho bloudící ruce. Avšak téměř okamžitě se opět sklonil, aby pokračoval v průzkumu Harryho úst. Harryho chuť byla omamná a byl omámený těma šikovnýma rukama, které mu na kůži nechávaly žhnoucí stopy všude, kde se dotknuly. Jeho penis pulzoval a toužil po doteku. Zoufale se prohnul proti Harrymu, hlasitě sténaje do jeho úst, když ucítil chlapcovu touhu.

Poprvé to málem nestihli do postele. Na pomalé objevování nebo pomalé budování vášně to mezi nimi jiskřilo příliš dlouho.

Rychle a bez pardonu ze sebe schazovali oblečení, zatímco klopýtali k posteli. Neulehčoval jim to ani fakt, že se rozhodli být do sebe zaklesnuti, zatímco se svlékali. První dotyk kůže na kůži jim oběma málem stačil k vyvrcholení. Rychle a s malou elegancí svalil Severus Harryho na postel a sám se svalil na něj. Harry vzdychal touhou a mezi polibky, které umisťoval jeden vedle druhého na Severusův krk a klíční kost, si trhavě mumlal a rukama bez přestání hladil milencova záda.

„Severusi…prosím…potřebuju tě…" Když nepřišla žádná odpověď, hlasitě zasténal a vyklenul se proti Severusovu tělu.

Severus se široce usmál proti Harrymu krku a pak se nadzvedl na loktech, aby se mohl podívat do milencových doširoka otevřených, touhou naplněných očí. Když si byl jistý, že získal chlapcovu pozornost, trochu se posunul, aby dostal jejich penisy do stejné úrovně a prudce přirazil. Pocit jejich vzrušení otírajících se o sebe je oba přinutil zalapat po dechu.

Harry zasténal a vyklenul se, jak jen mohl proti milencovu tělu, pevně kolem něj ovíjejíc ruce a nohy. V dokonalém souladu se začali pohybovat, přirážet a horečně se o sebe třít, dokud se jejich touha nevybičovala v neuvěřitelné crescendo. Když Severus zjistil, že balancuje na hraně, pokusil se Harryho varovat, ale jediné, co byl ze sebe schopný dostat, byly tiché zoufalé zvuky, deroucí se mu z hrdla.

Ale Harry mu perfektně rozuměl. Hrubě ho chytil za vlasy a přitáhl si ho od krku, ke kterému se tulil, nahoru.

„Počkej!" zasyčel. „Počkej na mě!"

„Ah, kurva!" vykřikl Severus. Ale dokázal oddálit vyvrcholení a chytil Harryho za ruce. Trhnul jimi nad Harryho hlavu a pevně je tam držel. Harry se vyklenul z postele, sténal a svíjel se pod ním. Ten pohled Severus nikdy nezapomene.

Neschopný vydržet ani o vteřinu déle se Severus sklonil k Harrymu pro další vášnivý polibek. Pak, bez jakéhokoli varování, proti němu prudce přirazil a zároveň ho kousl do jemné kůže na krku.

Harry vykřikl a okamžitě se udělal, potřísňujíc břicho a hruď druhého chlapce. Severus ho následoval o vteřinku později, neartikulovaně kříčíc při prvním záchvěvu orgasmu, ke kterému ho táhlo Harryho bouřlivé vyvrcholení.

Leželi, těžce dýchali, srdce jim stále bušila, zatímco chladný vzduch sklepení osušoval pot z jejich těl. Nakonec se Harry za protestů svého partnera trochu odtáhl, aby se natáhl pro své narychlo odhozené tričko.

Potichu mumlaje do Severusova ucha ho pomalu přemluvil, aby se od něj odtáhl natolik, aby z nich mohl otřít lepkavou hmotu. Když to udělal, hodil tričko na podlahu vedle postele a okamžitě se jako kotě stulil proti svému milenci.

„Wow," zamumlal Severus.

Harry si odfrkl, tiše se smějíc do Severusových vlasů, do kterých zabořil hlavu.

„Něco zábavného?" zeptal se Severus.

„Jo, jestliže někdo tvrdí, že tě zná… To je to nejlepší, s čím tvůj nadmíru vyvinutý mozek přišel? Ani jsem nevěděl, že „wow" je ve tvém slovníku," škádlil ho Harry.

„Musíš ve mně probouzet nevzdělance," poškládlil ho Snape.

Harry se znovu jemně zasmál a přitiskl se k němu. A poprvé si Severusovu ložnici pořádně prohlédl.

„Ty nemáš žádné spolubydlící?" zeptal se překvapeně.

„To ti tenhle detail přišel na mysl až teď?" zeptal se Severus a do hlasu se mu vrátil jeho sakrastický podtón.

„No, ve skutečnosti jo," odpověděl Harry, aniž by vypadal alespoň trochu rozpačitě.

Severus potřásl hlavou, trochu se odtáhl a opřel se o čelo postele. Odhrnul si vlasy z očí, natáhl se přes kraj postele a z hábitu si vytáhl hůlku. Tichým Incendio zapálil oheň v malém krbu naproti posteli. Zatímco ho Harry sledoval, Severus se viditelně začal stahovat z intenzivního spojení, které vytvořili pouze před několika málo minutami.

Nepřemýšleje o následcích, jenom v hloubi duše vědíc, že teď nemůže Severusovi dovolit, aby se stáhl, přitiskl se rychle k druhému chlapci a sedl si mu na klín. Nestydatě po svém milenci sklouzl, naklonil se, aby ho kousl do ušního lalůčku a zeptal se, „Proč nemáš spolubyldící?"

Po krátkém zaváhání mu Severus odpověděl. „Nikdo se mnou nechce bydlet. A vzhledem k tomu, že mi ředitel odmítl dělat potíže kvůli tomu, co nazval jako „přecitlivělost ostatních studentů", všichni se přestěhovali a mně zůstala tahle místnost." Chystal se pokračovat, když se Harry najednou odtáhl a překvapeně se na něj zadíval.

„Profesor Brumbál to dovolil?" zeptal se. Severus kývl, hlavu tázavě nakloněnou. „Hmmm, zamručel Harry a vrátil se ke zkoumaní chlapcova ucha, „možná tomu starýmu bláznovi dám druhou šanci," zamumlal.

„Udělal toho pro mě hodně, Jonathone," řekl Severus, hlavu zakloněnou a oči zavřené při pocitu, který vytvářel Harryho jazyk. „Nemůžu ti to vysvětlit…"

„Proč ne?" přerušil ho Harry. Znovu se odtáhl a vážně se na něj zadíval. Severusovy oči se prudce otevřely, několikrát otevřel a zavřel ústa a pak trhaně promluvil.

„Proč… cože?" řekl.

„Proč mi to nemůžeš vysvětlit?" zeptal se Harry.

Celá Severusova řeč těla se okamžitě změnila. Jeho obličej se stal netečný, oči prázdné. Posunul se a pokusil se Harryho ze sebe zvednout, ale Harry tvrdohlavě odmítal nechat se sundat.

„Jak to, že seš sakra tak silnej?" zařval nakonec Severus popuzeně, vzdávaje pokusy sundat ze sebe druhého chlapce, a spustil ruce kolem boků. A znovu se uhnízdil proti čelu postele.

Harry se při tom pohledu usmál. „Miluju, když trucuješ," řekl, očekávaje výbuch, ještě než přišel.

„Netrucuju!" zařval na něj Severus a znovu vyrazil proti tělu, které ho tisklo k posteli. „Odpovíš mi?" zeptal se rozzuřeně, a k Harryho radosti  i trucovitě, když podruhé vzdal boj.

Harry se ke svému milenci sklonil, na vteřinu se mu hluboce zadíval do očí a pak mu jazykem olízl střed hrudi. Severus se proti své vůli vzepjal a hlasitě zasténal, když se Harryho jazyk vrátil, aby obkroužil a olízl jednu bradavku.

„Famfrpál." Řekl Harry jednoduše a jeho jazyk dál cestoval po Severusově těle.

„Díky famfrpálu nezískáš tolik svalů, to bys musel hrát od rána do večera," řekl Severus a v žilách mu začala tepat krev.

„Máš pravdu," řekl Harry a posadil se. Zcela ignoroval Severusův potest, když s ním přerušil kontakt. „Je to tajemství. Doopravdy ti to nemůžu říct," prohlásil. „Ale," pokračoval, když Severus přimhouřil oči, „řeknu ti to. Ale jen když," řekl ještě měkčím hlasem, „mi řekneš, proč podporuješ lidi, aby o tobě získali falešný dojem a udělali si na tebe špatný názor. A proč tolik dlužíš Brumbálovi. A proč se mě bojíš," dokončil.

Severus seděl dluoho bez hnutí a Harry mu v očích viděl bitvu, kterou sváděl. Tiše ho očima úpěnlivě prosil, aby mu věřil. Harryho potřeba chránit a opečovávat svého budoucího mistra lektvarů byla ohromující. Toužil zabalit ho do kokonu a ochránit ho od vší bolesti světa, ale nebyl natolik zaslepený, aby si myslel, že se mu to povede. Severus byl příliš silný a hrdý na to, aby mu to dovolil. A navíc věděl, že se ten muž bude muset smířit s nepřízení osudu, jestliže se jeho život někdy vrátí do předepsané koleje.

Ale může mu nabídnout únik. Tak jako ho starší Severus nabídl jemu. Může se chovat jako chlapcův deník. Může nechat Severuse vylít mu svou bolest, utrpení, zmatení, frustraci a bolest srdce a Harry očistí duši muže, kterého miluje.

„Dobře," řekl nakonec Severus tak tiše, že Harry musel napnout uši, aby ho slyšel. Sklopil oči. „Ale ne dnes. Já… nechci tohle zkazit," řekl a tak všeobecně mávl rukou.

Harry by byl radši, kdyby si promluvili hned, ale nechtěl se dívat darovanému koni na zuby, takže se podvolil, když se kolem něj obmotaly Severusovy ruce a znovu si ho přitáhly do náruče.

Když Harry ráno vyklouzával z milencova pokoje, široce se usmíval. Štěstí se k němu určitě obrací. Právě před minutou, když se chystal vyplížit ze dveří a chodbou do svého pokoje, zaslechl šeptaný rozhovor mezi dalšími třemi zmijozelskými sedmáky.

Podle všeho se skupinka vplížila do přístěnku na košťata a začarovala košťata nebelvírského famfrpálového týmů. Hlavním cílem této malé eskapády bylo způsobit jedno nebo více zranění při ranním tréninku před zápasem. Kdyby klíčoví hráči nemohli nastoupit, Zmijozel by měl šanci vyhrát. Protože věděli, že všechna košťata jsou před zápasem kontrolována, věřili, že tato jejich sabotáž je jejich největší šance na úspěch.

Tohle bylo to, na co Harry čekal.

20.05.2011 09:25:20
yellow
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "3373"
VAROVÁNÍ: Povídky na této stránce obsahují sexuální scény nepřístupné osobám mladším 18 let. V případě, že vám je méně než 18 let, opusťte prosím tyto stránky. Stejně učiňte, vadí-li vám párování muž/muž.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one