aneb Trahit sua quemque voluptas.

Autor: Jadzia
Originální název: Personally Yours
Překlad:yellow
Páry: SS/HP
Žánr:
komedie, romantické
Rating: 13+
Varování: AU, OOC, silně romatické a sladké
Shrnutí: Hermionino zasahování do Harryho milostného života se vyplatí, jen ne tak, jak čekala.
Originál: http://hpfandom.net/eff/viewstory.php?sid=4702
Barbuš, všechno nejlepší!

„Hermiono! Tohle nemůžeš. Až to zjistí, a on to zjistí, víš; až to zjistí, zabije tě. Ale ne ve spánku. Chladnokrevně tě zabije u snídaně." Ron byl bledý. Bylo příliš brzy na to, aby se musel potýkat s ženiným ustavičným pletichařením.

Hermiona Weasleyová se svému již pět let manželovi zasmála a pokračovala v psaní. „Nezabije. Náš Harry neměl schůzku, od… no, od té doby, co jsme mu ji minule domluvili. Potřebuje si někoho najít a usadit se. Už nejsme děti. Potřebuje v životě dobrého muže."

Ron Weasley protočil oči v sloup a promnul si kořen nosu. Miloval svoji ženu, doopravdy ji miloval, ale zabije ho, jestli se nepřestane pokoušet oženit Harryho s prvním volným kouzelníkem. Když jim Harry řekl, že je gay, byla šokovaná; oni oba byli. Ale jakmile se z toho Hermiona vzpamatovala, poslední dva roky se staly neustálým snažením se usadit ho. Možná se Harry nechce usadit. To Ron nevěděl. Jen nechtěl, aby byl jeho přítel znovu naštvaný na jeho ženu.

Podíval se dolů, aby viděl, co Hermiona na toho nebohého muže připravuje tentokrát. Před sebou měla výtisk Týdeník homosexuálního kouzelníka otevřený na seznamce. Jazyk sevřený mezi zuby, něco škrábala na pergamen a dívala se při tom do časopisu. Přál si, aby se místo toho soustředila na své povinnosti knihovnice. Znovu si povzdechl, musel se připravit na vyučování. Nikdo nebyl víc překvapený než Ron, když mu byla nabídnuta pozice profesora zcela nového předmětu, který Bradavice, zejména na Harryho naléhání, nabízely. Ron učil studenty z mudlovských rodin a studenty vychované mudly kouzelnické kultuře. Vyučoval také několik seminářů pro dospělé mudly, kteří si vzali čarodějku nebo kouzelníka, nebo pro ty, kteří se z jiného důvodu potřebovali dozvědět o složitostech kouzelnického světa.

Harry samozřejmě učil obranu proti černé magii, a bylo tomu tak poslední dva roky. Po porážce Voldemorta si nechal tři roky, aby poznal svět, zakusil život mimo Bradavice a mimo svůj status chlapce-který-přežil a muže-který-porazil-Voldemorta. Jakmile bylo po oslavách, jakmile se ujistil, že Sirius Black a Severus Snape byli zproštěni viny a obdrželi pocty a uznání, které jim patřily, zmizel. Samozřejmě, udržoval pravidelný kontakt s Ronem, Hermionou a Siriusem, ale ode dne, co zmizel, do dne, kdy se vrátil do Bradavic jako profesor, ho nikdo neviděl. No, Ron předpokládal, že možná ředitel ho viděl, nebo si s ním psal. Ale doopravdy nikdo jiný.

Až do dne, kdy přijel zpět do Bradavic. Někdy během těch tří let si Harry pořídil motorku, velkou lesklou černo-stříbrnou mašinu. A v současnosti jí dával přednost před svým koštětem. Také se za tu dobu hodně změnil, pomyslel si Ron. Jak zevnějškem, tak uvnitř. Vyrostl a zesvalnatěl. Nechal si upravit zrak, takže už nepotřeboval ty okrouhlé brýle, díky kterým byl jako dítě tak snadno rozpoznatelný. Vlasy měl delší; sahaly mu až na lopatky a on je nosil svázané do ohonu. Aby je udržel z obličeje, používal množství barevných kožených řemínků. Nejdramatičtější změnou však bylo jeho těžce získané dozrání a ladnost. Strávil čas v Egyptě a Tibetu, kde se učil pokročilou obranou a útočnou magii, bojová umění a východní filosofii. Měl milence, to Ron věděl z dopisů, které jim Harry psal, ale nikdo se mu doopravdy nedostal do srdce.

Přijel tři dny před začátkem školního roku a Ron ho sotva poznal. Řev motorky ho spolu se zbytkem personálu vylákal ven. Po chvíli zírání se Hermiona rozběhla před dvůr a vrhla se mu do náruče. Její slzy štěstí a radostné volání jeho jména nakonec Rona přesvědčily, že vidí Harryho. Běžel se k nim připojit a všichni tři se pevně objali. Albus k nim scházel jako další, aby Harryho přivítal doma. Pak samozřejmě Snape, který na něj musel vrčet a zkazit mu náladu. I po více než dvou letech si ten pohrdavý hlas pamatoval velmi dobře.

„No, pane Pottere. Vidím, že ze sebe stále potřebujete dělat show." Zakaboněný mistr lektvarů se šklebil, jako vždy, když se nacházel v Harryho blízkosti.

Ron si vzpomněl, jak si tehdy pomyslel, že Harryho snadné odražení urážky, ukazuje, jak moc se charakterově změnil. Hravě na staršího muže zamrkal a se svým nejširším úsměvem prohlásil, „Samozřejmě, pane. Udělal jsem to jen pro Vás, protože vím, jak milujete dobrou show. Vím, jak moc Vás řev motorky vzrušuje."

Kupodivu mu Snape dal pokoj. Jednoduše zrudl a odešel pryč, nechávaje Harryho přivítat se se zbytkem zaměstnanců. Od té doby se Snape k Harrymu choval znatelně méně nepříjemně a příležitostně se k mladšímu muži choval zdvořile. Nyní mezi nimi panovalo relativně nenucené přátelství. Snape stále nemohl být považován za přátelského, ale byl mnohem přístupnější, jako by ho to, že ho někdo upozornil na jeho nerudnost, přinutilo, aby ji poprvé jasně spatřil. Ron byl rád, že něco způsobilo, že se s tím mužem dalo snadněji vyjít; byl studnicí vědomostí týkajících se kouzelnických obyčejů a Ron se toho od něj za ty roky hodně naučil. Jedinou dobou, kdy teď býval nerudný, byly víkendy. Ron si pro sebe odfrkl; jediný Snape si neužívá volného času, kdy nemusí učit.

Obrátil svou pozornost zpět ke své svéhlavé ženě a úzkostně zasténal. Harry ji tentokrát doopravdy prokleje. Ukazovala mu seznamkový inzerát, který napsala a vysvětlovala, že odpovědi půjdou do schránky soví pošty v Prasinkách. A pak budou přeposlány Harrymu. Když to dnes pošle, Harry může v pondělí očekávat výsledky. Řekla, že mu to řekne u snídaně, aby nebyl překvapený množstvím pošty, kterou dostane. Neschopný svou ženu odradit, si inzerát zdráhavě přečetl.

MHK, 23, šest stop vysoký, černé vlasy, zelené oči hledá staršího (35 a víc) MHK k přátelství, chození, možná VV. Romantická duše s váhavým srdcem. Vypracovaný, opálený a docela nebezpečný. Rád cestuje, miluje večery v klidu domova. Výborný kuchař, bývalý chytač. Zájmy: famfrpál, motorky, procházky při měsíčku, kvalitní brandy, klidné večeře, knihy, vážná hudba, bojová umění a obranná magie. Ti alergičtí na hady nemusí odpovídat. Nech za sebou svou emoční zátěž. Buď dobrodružný, otevřený, čestný, milující, inteligentní a nezadaný. Konečný cíl: svatba a rodina. Odpovědi do soví schránky 394, soví pošta Prasinky.

„Co je to MHK, lásko?" Ron byl zmatený.

Hermiona se zasmála. „MHK znamená muž, homosexuál, kouzelník; je to, aby ho neotravovali bisexuálové a čarodějky ho nechaly na pokoji."

„Dobrá volba slov, Hermiona. Ale říkám ti, stejně tě před mýma očima prokleje k smrti."

Zasmála se a znovu si to přečetla, pak před číslo schránky přidala ještě jednu věc.

Upřednostňuje vysoké, tmavé, inteligentní, působivé muže. Blonďáci nemusí psát.

Ron se tomu zasmál. Harry systematicky odmítal každého muže, se kterým se ho Hermiona pokoušela dát dohromady, ale nejhlasitější byl v tom, jak nesnáší ty blonďatý usmrkánky. Měl jednu schůzku s Draco Malfoyem a málem ho zabil ještě předtím, než jim donesli první chod. Podle nejnovějších drbů se přes to Draco ještě nedostal.

Hermiona zapečetila pergamen a odeslala ho do redakce časopisu. Ron doufal, že až začnou přicházet odpovědi, nestane se z něj vdovec.

~*~*~*~*~*~

V pondělí ráno si oba dali záležet, aby přišli na snídani brzy a sedli si ob jednu židli, aby se Harry, až přijde, vešel mezi ně. Zbytek stolu již byl plný učitelů. Snape, jak si Ron všiml, seděl naproti nim o několik židlí vedle a tiše se bavil s Albusem. Harry jako obvykle přišel poslední, s neupraveným hábitem. Opět zaspal. Vděčně klesl na židli a nalil si šálek silného horkého čaje. Pak poklepal na svůj talíř a objevila se jeho obvyklá snídaně - sázená vejce, slanina, toast a opékané brambory. Byl mistrem zvyku, každé ráno jedl tu samou snídani.

„Dobré ráno, Harry. Jak ses měl o víkendu?" Hermiona udržovala svůj výraz sladce zaujatý a její hlas byl tichý. Nemělo to ale ten kýžený efekt.

„Zatraceně hrozně a ty to moc dobře víš!" vyletělo mu z úst odseknutí. „Už žádný, Hermiono, a myslím to vážně. Už žádný rande naslepo. Už žádný kamarádův přítel, už žádný bratranec. Nikdy víc. Opravdu si sám dokážu najít muže v ten správný čas." Harryho oči žhnuly zeleným ohněm a vztekem.

„Jestli ten muž, a tento termín používám jen velmi nerad, je ten, o kom si vážně myslíš, že bych k němu měl být přitahován, pak máš, Hermiono, závažný problém s určováním ucházejících mužů!" Omluvně koukl na svého nejlepšího přítele. „Promiň, Rone. Nemůžeš s ní něco udělat?"

Ron si všiml, že profesor Snape sleduje výměnu s obrovským zaujetím. Omluvně zavrtěl hlavou, překvapený zájmem mistra lektvarů. Harry si toho nevšiml a pokračoval v prskání na Hermionu.

A Hermiona mu to stejně vracela, nebo se o to pokoušela. „Harry Jamesi Pottere, jsi prostě příliš vybíravý. Co je proboha na Lanceovi špatného? Je to naprosto seriózní bystrozor, milý člověk a je jednoduše krásný."

Harry na ni nevěřícně zíral. „Může být trochu atraktivní, ale já nemám rád ty, co vypadají jako Zlatoslav Lockhart, Hermiono! Byl pro mě příliš zženštilý. Víš, že mám rád svalnaté muže. Kdybych chtěl ženu, byl bych s nějakou. Kdyby mě přitahovaly ženy, pravděpodobně už bych byl tvůj švagr." Jen při té představě si odfrkl. Miloval Ginny, ale ne tímhle způsobem.

„Mimoto měl asi osm rukou a rozhodně trpěl nezdravou fascinací mým čelem. Pořád se ptal, jaký to byl pocit porazit Voldemorta." V rozpacích se podíval do talíře. Nenáviděl, když lidé reagovali spíše na jeho proslulost než na něj.

„Podívej, Hermiono, vím, že to myslíš dobře, ale musíš s tím přestat. Přivádíš mě k šílenství. Jsem absolutně spokojený se svým životem tak, jak je teď. Až se ten správný muž objeví, poznám to." Zoufale jí pohlédl do očí a doufal, že porozumí.

„Chci někoho, kdo vidí MĚ, ne chlapce-který-přežil. Ne muže-který-proklel-Voldemorta. Mě. Harryho Jamese Pottera, muže. Chci někoho, s kým budu moci mluvit, někoho, kdo se mnou dokáže mluvit, aniž by se při tom zajíkal. Chci někoho, koho nezajímají moje sláva nebo média… nebo velikost mého… trezoru." Ušklíbl se na ni, takže oba dva významy byly zcela jasné. Hermiona zrudla a bohudík držela jazyk za zuby.

„Na vzhledu mi nezáleží; to co je venku, pro mě není moc důležité. Chci někoho, kdo dokáže rozezpívat mou krev pouhým pohledem; někoho, kdo tu vždy bude, a kdo mě nechá, abych tu pro něj byl. Chci někoho, kdo touží po manželství a dětech. Pokud bude vyšší než já, starší než já a pokud bude mít hezký kulatý zadek, bude mít bonusový body." Najednou, jak poslouchal sám sebe popisujícího svého vysněného partnera, se zasmál. Pravděpodobně se to nikdy nestane, ale ještě se naděje úplně nevzdal.

Naproti přes stůl o několik židlí dál, zjišťoval Severus Snape, že má velké problémy dýchat, natož pak jíst. Jak je možné, že si to o tom chlapci neuvědomil dřív? Muži, opravil se. Nevěděl, že mladší muž je gay; předpokládal, že všechny ty schůzky, o kterých slyšel, že mu domluvila paní Weasleyová, byly s čarodějkami. Přivádělo ho k šílenství, slyšet Pottera mluvit o svých schůzkách. Evidentně ho to tak vyvedlo z rovnováhy, že si nevšiml, že všechny ty schůzky byly s muži. Trochu se předklonil, aby zachytil zbytek konverzace. Pučící naděje v jeho hrudi způsobila, že se trochu zarděl.

„Ach, Harry. Omlouvám se. Už žádné další dohazování, slibuji." Hermiona se na něj dívala s bolestí jasně vepsanou ve tváři. „Ehm… musím ti něco říct. Nebude se ti to líbit, ale až se to stane, můžeš to prostě ignorovat, ano?"

Harry po ní vrhl vražedný pohled, již teď rozčilený kvůli čemukoli, co udělala. „Řekl jsem žádné další schůzky naslepo, Hermiono. Tečka."

„To není to. Dala jsem místo tebe inzerát do Týdeníku homosexuálního kouzelníka. Dneska začnou chodit sovy s odpověďmi."

„CO!" Z Harryho očí teď sršely zelené jiskry. Vyzařoval z něj vztek a úponky síly. „Ty jsi inzerovala nedostatek mých seznamovacích schopností v ČASOPISE?!"

Zcela zřetelně se pokoušel neproklet ji. Snape to shledával značně vzrušujícím, jemně řečeno. Začal se uculovat; THK jakmile bude mít volnou hodinu, bude si muset přečíst svůj výtisk THK, aby se podíval, který inzerát je Harryho. Možná na něj odpoví. Severus Snape se pustil do toho, co uměl nejlépe; intrikařit a stroji úklady. Nechtěl, aby byl objeven příliš brzy, jestli se do toho rozhodne pustit. A také nechtěl, aby Harry vyhodil jeho odpověď neotevřenou.

Z vrchu se ozvalo hlasité máchání křídel, jak se začaly objevovat sovy s ranní poštou. Ne méně než pět obálek dopadlo před Harryho talíř. Ten jen zaúpěl.

„Hermiono! Já tě zabiju, přísahám. Počkám, dokud Albus nenajde novou knihovnici, ale pak už fakt!" Podezřívavě se podíval na obálky, jako by čekal, že vybuchnou. Pak otevřel první a začal se smát.

„Tahle je od sto pět let starýho dekoratéra interiérů. Mám radši starší muže, ale tohle je trochu směšný. Ne, tohle nezvládnu." Zavrtěl hlavou a obálku odhodil. Snape si všiml, že na všech obálkách je napsáno Box 394. Uložil si to pro pozdější použití.

Harry se zarazil uprostřed věty a chvilku přemýšlel. „Hermiono. Možná tě nakonec nezabiju. Ukaž mi ten inzerát. Vím, že máš výtisk toho časopisu v tašce, že jo?" Hermiona znovu zrudla a podala mu ho. Harry ho zběžně prolistoval a pročítal sloupky vzadu. Konečně ho našel. Přečetl ho nahlas, povytáhl obočí a začal se usmívat. Ron si úlevně vydechl; zřejmě v dohledné době zůstane šťastně ženatým mužem. Ale i přesto se rozhodl dát si na Harryho pozor. Jen pro jistotu.

Harry zatím zpovídal jeho ženu. „Jak jsi věděla, že mám rád vysoké, tmavé a inteligentní typy? Určitě ses mě nikdy s žádným nepokoušela dát dohromady. Trochu nebezpečný? Já nekoušu… moc." Znovu si pobaveně odfrkl. „Hm. Mohla jsi vynechat to o romantice. Nemám zájem o žádný zženštilý afektovaný blbečky." Zlostně se po ní podíval.

„Nechám tě žít JENOM proto, že jsi to napsala tak, že je nemožné, aby se ty lidi dopředu dozvěděli, kdo jsem. Proto je minimální možnost, že možná doopravdy najdu někoho, kdo bude mít rád mě, a ne moje jméno. Zkusím to. Ale buď varována, Hermiono, jestli to nevyjde, nebudeš na mě šít něco jinýho. Slibuješ?"

„Slibuji," přikývla vážně. „Omlouvám se, Harry. Jen chci, abys byl šťastný, jako jsme my." Usmála se zářivě na svého manžela.

Harry si povzdechl. „Já vím, zlato. Já vím."

Přečetl si zbylé čtyři odpovědi a pár dalších, které přišly, zatímco uvažoval nad celým zmatkem, který Hermiona odstartovala. Některým se zasmál, některé zhnuseně vyhodil. Dvě dal stranou. „Na tyhle dvě bych mohl odpovědět. Přinejmenším o tom pouvažuji." Rychle pohlédl na hodinky. „Zatraceně. Za deset minut mám hodinu, musím jít. Rone, strčíš mi je pod dveře, prosím?"

Ron kývl, vzal obálky a vyrazil k Harryho komnatám v západním křídle hradu. Nevšiml si Snapea, který ho sledoval. Starší muž nevěděl, kde se Harryho komnaty ve skutečnosti nachází, ale myslel, že by bylo dobré to zjistit. Jakmile byly cesta a umístění uložené v jeho paměti, zamířil do vlastního kabinetu, aby začal sestavovat odpověď. Nekonečně dlouho hloubal nad inzerátem, a pak si uvědomil, že by byl v pokušení na něj odpovědět, i kdyby nevěděl, čí je.

Severus Snape byl osamělý muž a věděl to. Po válce měl možnost změnit svůj život, ale rozhodl se nedělat to. Byl v Bradavicích šťastný; tak jako by byl šťastný kdekoli jinde. Než se Harry vrátil do Bradavic, zvažoval „odchod do důchodu" a dělání něčeho jiného. Byl tak šokovaný nově nalezenou zralostí druhého muže, jeho atraktivním vzhledem a schopností mu tak nedbale vracet urážky, které po něm ze zvyku vrhal, že se mu všechny myšlenky na důchod vykouřily z hlavy.

Byl přinucen uvědomit si své chování a viděl, jak to od něj ostatní odstrkuje. To se mu příliš nelíbilo; teď už toho nebylo mnoho, co by mohl udělat, aby změnil jejich názor, ale přistihl se, jak se pokouší být míň rezervovaný, méně sarkastický a více přátelský. Ve výsledku si vytvořil opatrné přátelství s profesorem obrany proti černé magii a zabouchl se do něj. Měl pocit, že také vytvořil, jestli ne přátelství, tak pozitivní spolupracovnické vztahy s ostatními učiteli. Stále byl jízlivý, ale v jeho hlase bylo méně zlomyslnosti.

V krátkosti, Severus Snape byl tak šťastný, jak si nikdy nemyslel, že bude. Nyní to ale viděl jako pouhý stín štěstí, které by nakonec mohl získat. Nevěděl, jestli by někoho dokázal milovat, ale věděl, že ho mladší muž silně přitahuje. Věděl, že ho respektuje a má ho rád. V každém případě uvidí, kam až ho ty pocity zavedou.

Myslel, že Harry ho má možná taky rád. Pravidelně si spolu povídali ve sborovně, když známkovali testy. Příležitostně si u Severuse zahráli šachy, nebo si dali skleničku. Řekl, že mu na vzhledu moc nezáleží. Snape věděl, že to není pravda; určitá základní přitažlivost musí existovat. Nepokoušel si nic nalhávat, věděl, že není žádný model. Avšak od Voldemortovy porážky nebyl tak nevzhledný, jako býval.

S pravidelnými jídly, odpočinkem a nepřítomností stresu, pod kterým neustále žil více než dvacet let, přibral trochu na váze, protože si konečně byl schopný jídlo užívat. Je složité pořádně jíst, když jste špeh a Voldemortův oblíbený smrtijed. Teď, když měl čas a chuť jít ven, aniž by se musel bát, že bude zabit, měla jeho kůže mnohem zdravější olivový tón místo dřívějšího nažloutlého. Navíc už netrávil čas vařením lektvarů, takže jeho vlasy získaly lesk a objem, který měly, když byl mladý. Jeho ruce byly stále skvrnovité od přísad do lektvarů, ale nějak věděl, že by to Harrymu nevadilo.

Chtěl, aby ho mladý muž chtěl pro to, jaký je, tak se rozhodl, že ve své odpovědi bude zcela upřímný. Také se osobně pustí do důvtipné kampaně, aby ho získal. Ale k tomu potřebuje víc informací. Zdráhavě se rozhodl vyhledat pomoc u těch, kteří Harryho znají nejlépe.

~*~*~*~*~*~

10.03.2012 21:22:41
yellow
1
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "6425"
VAROVÁNÍ: Povídky na této stránce obsahují sexuální scény nepřístupné osobám mladším 18 let. V případě, že vám je méně než 18 let, opusťte prosím tyto stránky. Stejně učiňte, vadí-li vám párování muž/muž.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one