aneb Trahit sua quemque voluptas.

Kapitola 4 - Pravda

Omlouvám se za menší zdržení - tuhle kapitolu jsem chtěla přidat už v pátek na oslavu "úspěšného" zakončení zkouškovýho, ale vzhledem k tý děsný chřipce a nespolupráci wifi se mi to doopravdy nepodařilo. Takže užijte si kapitolu, tahle doopravdy stojí za to a dejte prosím vědět, jak se vám líbila, protože Magdelena netrpělivě čeká na ohlasy. :D

_________________________________________________________________________
_________________________________________________________________________

Hagrid Harryho se Severusem pozorně sledoval a s úlevou si všiml, že se jim zastřel zrak - Veritaserum očividně zabralo. Úzkostlivě vydechl. Znal oba zahořklé mladé muže od té doby, co byli děti. Věděl, že byl jedním z mála vybraných, kterým oba dovolili vstup do svých životů a byl tím doopravdy velmi dojat.

Také věděl, že porušením jejich důvěry a podstrčením jim toho séra, riskuje jejich odcizení, ale nemohl si pomoc. Cítil, že když je postrčí správným směrem, stanou se blízkými přáteli. Severus a Harry toho měli hodně společného. Oba vyrůstali v prostředí bez lásky, oba byli přinuceni vyrůst příliš rychle, oba byli ve velmi nízkém věku necháni bez možnosti rozhodnutí se o své budoucnosti, a teď, díky spojení svých sil měli konečně poprvé možnost vybrat si vlastní cestu.

Během doby, co Severus Harryho trénoval, se Hagrid snažil, aby poznali, kolik toho mají společného, a aby se lépe poznali. Povzbudilo ho, když si všiml, že Harry zůstává déle, než je nezbytné pro jeho trénink a byl potěšený, když viděl, že oba chlapci vypadají šťastněji a plnější života, než je kdy viděl.

Takže to pro něj byla docela rána, když zjistil, že jejich styk byl najednou přerván, když Harry po porážce Voldemorta zrušil své tréninky. Když si na následujících oslavách všiml, že se hádají ještě s větší hořkostí než předtím, co spolu začali pracovat, zmítaly jím rozpaky. Po jedné zvláště zuřivé hádce se rozhodl, že zasáhne a přinutí je vidět chybu, kterou udělali. Věděl, že kdyby je byl schopný přinutit dostat se přes svou pýchu a připustit, že se považují za přátele, mohli by vyřešit jakýkoli konflikt, který mezi sebou mají. Ale jak?

Na odpověď přišel během návštěvy Severusova sklepení po tom, co mistrovi lektvarů pomohl přinést nějaké rostliny a kořínky, které nasbírali v Zapovězeném lese. Severus ho požádal, jestli by mohl do Albusovy kanceláře donést kazetu s lahvičkami Veritasera pro ministerstvo, aby mohl katalogizovat a uložit nové ingredience. Hagrid dokončil pochůzku a s veselým pohvizdováním se vrátil do hájenky - ministerstvo nikdy nebude postrádat lahvičku, kterou čmajzl a navíc to je ospravedlnitelné, protože to je pro dobro dvou nejnovějších nositelů Merlinova řádu.

A tak Hagrid zosnoval plán, velmi jednoduchý plán: dostane je samotné k sobě, nadopuje je lektvarem, položí jim jednoduché otázky a přinutí je přiznat, že o sobě smýšlejí jako o přátelích. Když se podíval na své dva chlapce, kteří nyní seděli naproti němu, Hagrid se v duchu usmál nad důmyslností vlastního plánu a připravil se čelit dvěma nejtvrdohlavějším mužům, jaké kdy znal.

„Tak jo, chlapci. Nechcu vám to dělat, ale na vobou mi strašně záleží, takže… vodpuste mi, že to říkám… ale poslední dobou se voba chováte jako blbci," poznamenal Hagrid. „Voba ste na to moc chytrý. Ať to chcete přiznat nebo ne, docela ste se spřátelili, tak sem si uvědomil, že vás musim donutit, abyste si to uvědomili. Sledoval sem, jak ste vod tý doby, co skončila válka a přestali ste spolu pracovat,  voba šli z toho, že ste byli šťastný… no, tak šťastný, jak ste bejt mohli… přímo do deprese. Takže sem vám něco nalil do pití, a teď si trochu popovídáme."

Hagrid se nejdřív obrátil k mistrovi lektvarů. „Začneme s tebou, Sev'rusi. Proč seš na Harryho tak naštvanej?"

Severus se pokusil zabrzdit svou odpověď, ale Verisaterum mu již kolovalo žilami a smíchané s whiskey začínalo zabírat - neměl tedy jinou možnost, než po pravdě odpovědět. „Protože přestože to vypadalo, že se mnou rád tráví čas, jakmile bylo po válce, ten malej zmetek se rozhodl, že už pro něj nejsem dost dobrý a ukončil své návštěvy."

„Hrome! Harry, je to pravda?" zeptat se Hagrid, šok jasně vepsaný ve tváři. „Proč si přestal chodit na návštěvy k profesoru Snapeovi? Myslel sem, že spolu docela dobře vycházíte."

Šel sem za ním, Hagride." Harry se trochu zakymácel na židli, již příliš pod vlivem, aby se pokoušel se sérem bojovat. „Šel jsem tam tu noc. Jakmile jsem skončil se svým hlášením pro bystrozory, šel jsem za Severusem, ale ten náfuka Malfoy mi řekl, ať odprásknu, že mě Severus už nikdy nechce vidět."

Jak se Veritaserum a alkohol mísili v jeho systému - zmenšujíce jeho zábrany a nechávaje projevit jeho nejniternější pocity - Harrymu se zachvěl spodní ret.

„Sev'rusi, řek si Malfoyovi, že Harryho už nikdy nechceš vidět?" vyštěkl Hagrit, vztekle zíraje na mistra lektvarů.

„Nic takového jsem neudělal. Nikdy bych s Dracem o Harrym nemluvil. Proč bych měl Draca považovat za důvěrníka? Nesvěřil bych tomu nafoukanýmu malýmu ničemníkovi ani vyčištění svých bot, takže bych se mu určitě nesvěřoval se svými tajemstvími."

„Ano, Draco za mnou přišel do sklepení," prohlásil pobaveně. Ten duchaprázdný hlupák chtěl sex, tak jsem mu docela zdvořile řekl, že nemám zájem. No, tak zdvořile, jak jsem mohl. Koneckonců, moje zkušenosti s jeho otcem nestojí zrovna za povšimnutí, ve skutečnosti jsou spíš nepříjemný," přemítal k Hagridovým rozpakům.

Hagrid ho nebyl schopný přerušit, než Severus pokračoval - předávkování sérem mu úplně rozvázalo jazyk.

„Nechci si to zopakovat s další generací. Navíc, říkal jsem si, že když jsem měl matku a otce, bylo by to sprostý šukat syna." Severus protočil oči a odfrkl si. „No, technicky také tetu… jen Bellu," rychle se opravil, otáčeje se k Harrymu. „Andromedu, ne. Každopádně to není důležité. Co přesně ti Draco řekl?"

„Řekl mi, že jste milenci," zamumlal Harry a zíral do své prázdné sklenice. Pomalu obrátil své oči plné slz k Severusovi, jeho city zcela nespoutané ze spojených sil séra a alkoholu. „A že spíš a on tě nebude rušit. Řekl mi, že jste se mi v posteli smáli a že jsi rád, že už mě nemusíš trénovat, každodenně se se mnou scházet, nebo předstírat, že si užíváš mojí společnost. Proč by to říkal, kdyby to nebyla pravda?"

„Proč Draco něco říká? Je to společenský parazit. Ty, více než kdo jiný, bys to měl vědět. Vypadá to, že politické ambice jsou to jediné, co je v té jeho duté hlavě.

„A proč bych měl chtít, abys za mnou už nechodil? Toužil jsem s tebou trávit čas. Proč bych říkal Dracovi, že tě kolem sebe nechci?" ptal se Severus upřímně, jako by mohl jinak s půlkou lahvičky Veritasera v sobě. „A jak bych mohl spát, když jsi viděl Draca ve sklepení? Moje komnaty jsou v jižní věži."

„Ach, doopravdy? To jsi mi nikdy neřekl." Harry potlačil slzy a pak se nesměle usmál, pokukuje po svém dřívějším profesorovi. „Někdy bych je rád viděl." Bleskově natáhl ruku a položil ji na Severusovo stehno.

Severus se při tom jemném pohlazení zachvěl a naklonil se z Harrymu uchu, otíraje se nosem o Harryho tvář.  „Vezmu tě na prohlídku s průvodcem. Nemám rád, když jsi smutný. Prosím, nebuď smutný. Jsi příliš krásný, abys byl smutný. Jen bych si přál, abych byl dostatečně dobře vypadající na to, aby sis mě všiml."

Hagridův šťastný úsměv vyvolaný skutečností, že jeho plán zřejmě funguje, rychle zmizel, když si uvědomil, že na té výměně mezi Harrym a Severusem není něco správně. Měli být přinuceni odpovídat jenom na přímé otázky, místo toho si sdělovali všechny možné informace, a začínali se chovat, jako by byli omámení. Když spolu začali flirtovat, málem spadl z židle a strčil ruce do kapes, hledaje jak prázdnou lahvičku od séra, tak své brýle.

Harry se Severusem pokračovali ve své výměně, nevědomi si Hagridových obav.

„Ty? Ty jsi zatraceně úžasnej," ocenil ho Harry, mapuje postavu mistra lektvarů. „Nepochybně bys s tím svým hákovitým nosem a s těmi strašnými vlasy, nemohl být považován za klasicky hezkého, ale hraje pro tebe tvoje tmavé, ghotické vzezření."

Jednou rukou hnětl svaly na Severusově stehně a druhou mu propletl inkoustově černými vlasy. „A z blízka jsou tvoje vlasy tak jemné, jako hedvábí. Ani trochu mastné. Prospělo by ti trochu sluníčka, ale protože velká část mých představ zahrnuje cestování s tebou po celém světě, jsem si jistý, že cestou zvládneme jednu nebo dvě pláže."

Harry se naklonil k Severusově uchu a jemně ho kousl do lalůčku. „A strašně rád bych viděl tvoje komnaty, obzvlášť tvoji ložnici, ale bral bych i jakoukoli jinou místnost. Nejsem vybíravý."

„Když jsem tě trénoval, nikdy jsem tě k sobě nemohl pozvat," přiznal Severus zadýchaně. „Vždycky jsem se bál, že skončím šukající tě do podlahy. Nebo případně naopak. To není doopravdy důležité, nikdy jsem v tomto směr nebyl příliš vybíravý. To záleží jen na tom, jestli na sobě máš mudlovské oblečení, nebo ne. Pak bych určitě chtěl být nahoře."

Severus Harryho odstrčil tak, aby mohl toužebně zírat do smaragdově zelených hloubek. „Ty kožené kalhoty co nosíš, jsou jednoduše obscénní. Jsi si toho vědom?" zavrčel.

„Jo, samozřejmě, proto je nosím," ušklíbl se Harry. „Už chvíli se pokouším získat tvoji pozornost. Jsem rád, že jsem je nenosil marně. Musel sem na sebe ty zatracený kalhoty nakouzlit, ale když se trochu přizpůsobily, byly docela pohodlné. Samozřejmě bych byl mnohem radši, kdyby ses ty přizpůsoboval mému tělu, Severusi."

Jak ti dva spolu mluvili, Hagrid se stával víc a víc nervózní. Konečně hluboko v kapse našel jak prázdnou lahvičku, tak brýle. Rychle si nasadil brýle a chtěl si přečíst návod, když zaslechl Harryho nabídku. Nervózně na ně koukl a všiml si, že se na sebe dívají, jako by byli obzvlášť chutná vánoční večeře.  Rychle se vrátil ke svým pokusům přečíst štítek na lahvičce.

Mezitím Harry, který si stále nebyl vědomý toho, že na jeho rozhovoru s bývalým profesorem by mohlo být něco divného nebo zvláštního, sklouzl rukou ze Severusových vlasů a pomalu sjížděl nehty po Severusově hrudi. „Představoval sis, jak mě šukáš, jo? Pokaždé, když jsem byl v tvé blízkosti, jsem měl co dělat, abych z tebe nestrhal oblečení a neolízal každý kousek holé kůže, ke kterému bych se dostal. Víš, jak strašně sexy vypadáš, když… no, když děláš prakticky všechno… ale zvlášť v bojovém režimu? Bouřící adrenalin, napínající se svaly, pot perlící nad obočím, vlasy stažené do ohonu. Seš tak zatraceně sexy. Jediné na co jsem byl schopný myslet, bylo to, jak bys vypadal, kdyby ses se mnou zmítal na posteli, jak bys vypadal chvíli těsně před tím, než by se tebou prohnal orgasmus."

Severusovo dýchání se stávalo namáhavější, jak poslouchal Harryho provokativní řeč a vzdálení část Harryho mysli, která si nad sebou udržovala alespoň minimálně kontrolu, si nemohla pomoci a začala muže svádět ještě víc. „A v kombinaci s těmi žhavými pohledy a tvým nádherným hlasem. Bez obalu, jen když tě slyším mluvit, můj penis se začne probouzet."

„Doopravdy?" Severusův dech při té myšlence zadrhl.

Harry si přitáhl Severusovu ruku do klína. „Zjisti si to sám!" zasmál se svádivě a jeho hlas o oktávu klesl, když ho Severus pomalu pohladil přes bouli na kalhotách. „Nejsi jediný, kdo myslel na to, že spolu spíme, Seve. Můžu ti říkat Seve?"

„Rozčilující, ale přijatelné," souhlasil Severus.

„Děkuji," odpověděl Harry a jemně ho políbil na tvář. „Hmmm, obvykle jsem v posteli radši nahoře, ale myslím, že bych mohl změnit názor, kdybys to byl ty, kdo by šukal. Později to můžeme zkusit."

„Mmmm, to zní dobře," zasténal Severus a líbal Harryho na krku a hladil stále se zvětšující bouli na Harryho kalhotách.

„Uhm, chlapci, doopravdy! Doopravdy jsem si nemyslel, že vy dva… myslím, že kdybych to věděl, nikdy bych to nedělal… myslel jsem, že jste jenom přátelé… Hrome!!" Hagrid doširoka otevřel oči, když si konečně všiml poznámky na lahvičce, ne jenom o správném dávkování, ale i s varováním před mícháním, a konečně si uvědomil svou hroznou chybu. „Uhm, půjdu najít profesora Brumbála. A vy dva… no… nehýbejte se!" A odspěchal najít ředitele.

Severus a Harry si stěží všimli, že na ně Hagrid mluvil, nebo že odešel od stolu. Harry se od Severuse odtáhl a hluboce se zahleděl do onyxových kloubek. „Ve skutečnosti nevidím důvod to dále odkládat, a co ty, Severusi? Proč mě nevezmeš k sobě a neprošukáš mě do příštího tejdne?"

Harry se postavil a vytáhl Severuse na nohy. Trochu opilý Severus špatně posoudil svůj balance a musel se opřít o stejně roztřeseného Harryho. Jejich ruce se pevně přimkly k tomu druhému a oba zasténali a zakňourali, když se jejich ztopořené penisy o sebe přes látky otřely.

Severus se naklonil, jeho rty jenom palec od Harryho a zašeptal proti nim. „Buď opatrný, co žádáš, Harry, když tě vezmu k sobě, tak už tě nikdy nenechám jít."

„No, to je dobře, protože se nikám nechystám," odpověděl Harry pravdivě a stěží větu dopověděl, protože se jejich rty spojily v něžném polibku.

Pomalu, dráždivě se oba páry rtů otevřely a jejich jazyky se potkaly. Projely jimi elektrizující vlny touhy a polibek se prohloubil. Jejich ruce pomalu sklouzly po těle toho druhého, váhavě k sobě přitahuje tělo toho druhého. Když konečně polibek přerušili, oba se téměř třásli touhou.

Harry kývl směrem k davu v sále. „Přestože bych se tebou pyšně šel ruku v ruce kamkoli, radši bych cestou ven nešel kolem nich."

Severus souhlasně pokývl a pustil Harryho jen na tak dlouho, aby s ním propletl prsty. Cílevědomě přešel ke zdi za nimi, mávl hůlkou, vyslovuje kouzlo, které vytvořilo dočasný průchod skrze zeď.

„Ooh, tohle mě budeš muset naučit, Seve. To je zatraceně brilantní!" výskl Harry.

„Jak si myslíš, že jsem to vydržel tolik let jako špeh, Harry?" ušklíbl se Severus. „Mám v rukávu pár triků."

„A doufám, že i v kalhotách," škádlil ho Harry.

Severusovo odfrknutí bylo jedinou odpovědí a táhl Harryho za sebou k otevřeným dveřím výtahu.

09.02.2011 18:50:35
yellow
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "8889"
VAROVÁNÍ: Povídky na této stránce obsahují sexuální scény nepřístupné osobám mladším 18 let. V případě, že vám je méně než 18 let, opusťte prosím tyto stránky. Stejně učiňte, vadí-li vám párování muž/muž.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one