aneb Trahit sua quemque voluptas.

Kapitola 5 - Vyznání

Tak tu máme další kapitolu a doufám, že si ji doopravdy užijete. Dostáváme se s ní za polovinu celé povídky a doufám, že se mi až do konce podaří udržet stejné tempo přidávání.
Zase vás všechny poprosím, abyste dali vědět, jak se vám kapitola líbila, protože jsem její autorce, Magdeleně, slíbila, že jí pošlu všechny vaše komentáře :D

___________________________________________________________________________________
___________________________________________________________________________________

Hagrid spěchal ke stolu, kde nechal Harryho a Severuse, s vesele mrkajícím Albusem Brumbálem v závěsu za sebou s klidným, vědoucím úsměvem v moudrém obličeji. Když konečně dorazili k cíli, Albus se musel hodně snažit, aby se nesmál při pohledu na Hagrida, který při hledání dvou mladých mužů, kteří již zcela zřejmě odešli, téměř převrhl stůl.

Hagrid vzhlédl, téměř ochrnutý panikou a vykoktal, „Profesore, přísahám vám, že tu voba byli. Přímo tady. Nevím, kam mohli vodejít. Říkal sem jim, ať tu počkaj."

„Ach, Rubeusi, jsem si docela jistý, že jsou oba v pořádku."

„Doopravdy doufám, profesore, ale vopravdu bysme je měli najít. Myslím, v jejich stavu…"

„Jestli ti to pomůže, Rubeusi, můžeme se vydat za nimi," souhlasil Albus. „Avšak připadá mi, že trpí jenom příznaky, které jsou očekávatelné, když smícháš alkohol s Veritaserem, takže se nemusíš obávat. Není to nutné."

Hagrid při tom doznání vytřeštil oči. „Ale pane, neřikal ste, že se muže stát něco takovýho, když sem vám řikal, co na ty dva chystám."

„Ach… neříkal?" usmál se Albus široce a strčil si do pusy citrónový bonbon. „Musel jsem na to zapomenout."


~*~


V tu chvíli, kdy se za nimi zavřely dveře výtahu, Harry přirazil Severuse na zeď a políbil ho. Jemný, váhavý tanec jejich prvního polibku, byl tentokrát nahrazen syrovou zvířecí potřebou. Harry nenasytně vrazil jazyk do Severusových úst, přejížděje přes jeho patro a chutnaje pozůstatky chuti po ohnivé whiskey, kterou oba pili.

Severus se dychtivě podrobil Harryho dominantnímu polibku, zcela uvolněně se opřel o zeď a zapletl ruce do Harryho rozcuchaných vlasů. Cítil, jak Harryho ruce zápasí s knoflíky na jeho slavnostním hábitu a lněné košili, které ke štěstí jich obou měly mnohem méně knoflíků než běžný denní oděv. Když se Harryho teplé pevné ruce konečně dotkly jeho chladné kůže, nedokázal potlačit zasténání, které se dralo z hloubky jeho hrdla.

Severusovy vlastní ruce se natáhly, aby začaly rozepínat Harryho hábit, aby byly hned odstrčeny, když Harry padl na kolena, aby rozepl knoflík a zip na Severusových kalhotách. Jenomže v tu chvíli, kdy se Harrymu podařilo rozepnout zip, oba je z jejich intimního „setkání" vyrušil hlas přicházející od dveří výtahu.

Ani jeden z nich si nevšiml, kdy se dveře výtahu otevřely, a odkryly bývalého ministra kouzel, Korneliuse Popletala, stojícího venku. „Merline, co to děláte?"

„Prosím tě, Korneliusi, stále ti opakuji, že moje jméno je Harry, ne Merlin. Uvědomuji si, že je to velmi častá mýlka, ale doopravdy, známe se již dlouho. A k tomu co dělám… Zcela zřejmě sem se chystel udělat Sevovi něco, o čem doufám, že si to bude pamatovat jako nejlepší orál jeho života. Teda do tý doby, než jsi nás přerušil."

Harry protočil oči a vrávoravě se postavil na nohy, a jemným švihnutím zápěstí, sice trochu nedbale, upravil Severusovo oblečení. Stěží si všiml samolibého pohledu, kterým Severus častoval bývalého ministra, nebo ohromeného Popletalova výrazu, když bez viditelné námahy použil bezhůlkovou magii, a už vůbec si neuvědomil naprostou ironii svého prohlášení, že doopravdy není reinkarnovaný Merlin.

Chytil Severuse kolem pasu a postrčil ho směrem ke dveřím. Vesele se smějící prošli kolem Popletala. Byli již téměř u Letaxu, zanechávaje za sebou omráčeného ex-ministra, když se Harry otočil a přívětivě se na něj usmál.  „Jo, Popletale, ještě jedna věc," Harry se předklonil a zašeptal, „Obliviate."

Popletalovy oči na chvilku zesklovatěly, a pak se otočil a beze slova zmizel ve výtahu, dveře se za ním zavíraje.

Harry se otočil k Severusovi a pokrčil rameny, když si všiml, že na něj mistr lektvarů tázavě zírá s vyklenutým obočím. „Co? Jestli jsem to přehnal, bude pro Lockharta skvělým společníkem a navíc, doopravdy chceš, aby si pamatoval, co viděl?"

Severus nespustil oči z Harryho našpulených rtů. „Jen jsem přemýšlel, proč marníme čas tím, že tady stojíme a ty tlacháš o nesmyslu, který mě nemůže míň zajímat, když jsou jiný věci, na které by se tvá úžasná ústa mohla místo toho zaměřovat."

„Dobrej nápad," souhlasil Harry a šťastně následoval Severuse do krbu.


~*~


Zatímco Albus s Hagridem čekali, než k nim sjede výtah, Hagrid netrpělivě poklepával svým růžovým deštníkem na přivolávací knoflík a přemýšlel, proč tý zatracený věci trvá tak dlouho, než přijede. Když se dveře konečně otevřely, vystoupil z nich velice tupě vypadající Kornelius Popletal a s kývnutím kolem nich prošel bez nejmenší známky poznání.

Když spolu s Hagridem vstupovali do výtahu, Albus si nemohl pomoct a hlasitě se rozesmál. „No, chlapče, vypadá to, že jsme přinejmenším na stopě. Harry šel určitě tudy. Jeho magický podpis bych poznal kdekoli."


~*~


V tu chvíli, kdy Harry se Severusem vyklopýtali z krbu v Severusově soukromých komnatách, přitiskli se k sobě, jejich ruce šátravě strhávali oblečení toho druhého, zatímco se jejich rty, jazyky a zuby zaplétaly v dalším divokém polibku. Tentokrát Harry nic nenamítal, když ho Severus začal svlékat.

Severus zajíkavě mluvil, zatímco jeho ústa prozkoumávala každý kousek Harryho nově odkryté kůže. „Myslím… že sis… chtěl… prohlídnout… mojí… ložnici, že?"

„Joooo…" zasténal Harry, přestože si nikdo nemůže být jistý, jestli to byla odpověď právě na tuto otázku, protože právě v té chvíli Severus jemně stiskl jeho bradavku. „Ale ne do té doby… Chci dokončit to, co jsem začal."

Harry přejel rukama po celé délce Severusova těla, zatímco pomalu klesal na kolena. Jazykem vyznačoval cestu před hruď a břicho mistra lektvarů, prsty zakleslé za poutka na pásek již rozepnutých kalhot, které stahoval pod hubené boky. Harryho ústa, rty a jazyk začali škádlit a mučit konečně odkrytý penis před sebou. Jednou rukou pevně držel Severusovy boky a druhou mu střídavě přejížděl po ztopořeném penisu, nebo do ní bral těžká varlata.

Severus se opíral o zeď, ruce zapletené v Harryho ebenových vlasech a téměř nesrozumitelně koktal slova chvály na svého bývalého studenta, zatímco ho Harry zkušeně kouřil a jeho jazyk tancoval po prokrveném mase. „Myslím, že si vzpomínám, že jsi říkal něco… o své zběhlosti… v této oblasti… Jako tvůj bývalý profesor… vím, že máš schopnost… vynikat… ach Merline, přesně tam… když si něco usmyslíš… Měl jsem očekávat… dobrý Bože… že to bude jedna z těch věcí."

Harry se na chvíli odtáhl a nemravně se na Severuse usmál. „No, jsem si jistý, drahý profesore," zavrněl Harry, „že jestli neshledáte moje schopnosti za dostatečné, vždycky mě můžete soukromě doučovat."

Nedal Severusovi šanci odpovědět a vsál Severusovu palčivou erekci hluboko do pusy. Jak hučel okolo Severusovy erekce a jeho prst slabě obkroužil svraštělý otvor, Severusovy ruce se hrubě zatnuly do Harryho vlasů, jak jím projížděly vlny orgasmu, stříkaje své semeno do Harryho dychtivých úst.

„Och, och… Bože! Harry! Miluju tě! Pro Boha, miluju tě." Dokonce i ve svém zfetovaném stavu Severus litoval svého prohlášení, jakmile opustilo jeho ústa. Stále trhavě dýchal, když s očekáváním shlédl na Harryho, obávaje se pohrdání a výsměchu, které po svém emočním výlevu od svého sexuálního partnera čekal. Místo toho viděl výraz úplné oddanosti a široký úsměv na tváři mladého muže.

Harry hltavě slízal poslední zbytky Severusovy chuti ze svých rtů a šťastně se vyškrábal na nohy. Vášnivě Severuse políbil, jeho vlastní opomenutá erekce se tlačila proti zapínání jeho vlastních kalhot a bodala do Severusova boku.

Když po chvíli přerušil polibek, trochu ukročil. Stále viděl stopu obav v očích mistra lektvarů a okamžitě se vyznal. „Nejsi jediný, Seve. Taky tě strašně miluju."

„Ale proč?" zeptal se Severus, doopravdy zmatený tím, proč by s ním Harry chtěl být. „Jsi nádherný. U tvých dveří stojí frontu bezpočet krásných čarodějek a kouzelníků."

„Seve, to co k tobě cítím, a to, co doufám, že ty cítíš ke mně, je mnohem hlubší než cokoli tak povrchního jako vzhled. Cit k tobě jsem si pomalu budoval během minulých dvou let. Ale myslím, že jsem si plně neuvědomil, jak moc tě ve svém životě chci a potřebuji, dokud Voldemort nepadl. Od té doby jsem nebyl schopný vyřešit, jak bez tebe budu žít. Jsi jediná věc, která má v mém životě smysl a jsi jediný člověk, vedle kterého se chci ráno probouzet. Když jsem si myslel, že jsi byl s Dracem…"

Harry ztichl, jak jím projela vlna smutku, když si uvědomil, jak blízko byl ztrátě jediného, co mohlo naplnit jeho život. Byl vytržen ze svého přemítání, protože ho lektvar přinutil úplně a pravdivě odpovědět na Severusovu otázku. „A stejně, jak už jsem řekl, myslím, že jsi zatraceně úžasnej. Proč vůbec schováváš takový tělo pod hábitama?"

Severus si pohoršeně odfrkl. „Jsem příliš kostnatý a bledý, abych mohl být považován za něco víc než za průměr," jeho oči mapovaly Harryho pružné tělo, „a v porovnání s úžasným příkladem svalnatosti, jakou vidím před sebou, padám na žebříčku dokonce ještě níž. Stále jsem zmatený tím, že se mnou vůbec chceš být. Ale protože nabídky jako tuto často nedostávám, vezmu si nadšeně všechno, co mi nabídneš."

„Myslím, že plně nechápeš, co přesně nabízím, Severusi, takže bych ti to měl radši ujasnit." Harry se předklonil a zašeptal do Severusova ucha, zatímco svádivě otíral svou erekci o Severusův bok. „Kdybych mohl, tak tě vezmu a ožením se s tebou přímo teď v noci ještě předtím, než se nám do toho někdo nebo něco postaví a donutí nás to znovu přemýšlet o tom, co cítíme."

„Myslíš to doopravdy vážně, že ano?" zeptal se viditelně ohromený Severus. „Nikdy jsi nechtěl, aby to mezi námi byla záležitost na jednu noc."

„Proboha, ne! Myslím, ty to tak nechceš, že ne?" zeptal se Harry jemně.

Severus se na Harryho svůdně usmál. „Samozřejmě, že ne. Jen jsem nikdy ani nesnil o tom, že bys taky mohl chtít to, po čem toužím. S radostí a s vděčností s tebou strávím zbytek svého života. Nikdy jsem nedoufal, že najdu někoho, s kým bych si dokázal představil sdílení života, ale našel jsem ho v tobě, Harry Pottere."

Prudce se objali a drželi se, jako by nikdy nechtěli pustit, nechávaje v náručí toho druhého zmizet všechny ty roky samoty. Severus Harryho jemně políbil, než se konečně vymanil z Harryho sevření. Přešel ke stolu a vrátil se s malou šperkovnicí. Otevřel ji a odhalil starodávné prsteny.

„Ty se předávali v rodině Snapeů po generace, vždycky na prvorozeného. Jejich původ jde vystopovat až k samotné Roweně z Havraspáru. Byly navržené tak, aby zobrazovali spojení čtyř bradavických kolejí, a říká se, že na ně ostatní tři zakladatelé vložili svá vlastní ochranná kouzla, jako dárek Roweně a jejímu manželovi." Severus navlékl první ze snubních prstenů na Harryho prst a prsten se okamžitě kouzelně přizpůsobil. Pak nabídl krabičku Harrymu, který přes slzy štěstí vzal druhý prsten ze sametem vykládané šperkovnice a navlékl ho na Severusův prst.

„Teď už jen potřebujeme najít někoho, kdo to zpečetí," prohlásil Severus.

„A kde v tuhle dobu v kouzelnickém světě najdeme někoho takového?" přemýšlel Harry. „Albus Brumbál asi těžko zrovna teď protančí dveřma."

Severus se ušklíbl. „I kdyby to udělal, tak stejně pořád potřebujeme svědka, a jaká je naděje, že s sebou přitáhne i Hagrida?"

Harry si odfrkl, a souhlasně kývl hlavou. „Takže kam?"

„Ve skutečnosti, věděl bych o ideálním místě." Severus se široce usmál, jeho obvykle přísná maska se úplně rozpadla, když přišel na to perfektní míst. „Jezdím tam jednou za rok, abych tam nasbíral vzácné přísady do lektvarů. Už jsi někdy byl v Bangkoku?"

„V Thajsku? Ne, nikdy. Ve skutečnosti jsem nikdy nebyl za hranicemi Britských ostrovů. Něco, co bych rád změnil, zvlášť když můžu objevovat svět s tebou."

„Takže Bangkok. Kouzelnická komunita tam je jedna z největších v celé Asii, a je známý jako ráj milenců. Také tam nabízejí okamžité svatby a spojovací obřady, které jsou platné kdekoli v kouzelnickém světě."

„To zní skvěle. Pojďme."

„Potřebujeme se umýt a obléct."

„Hotovo," prohlásil drze Harry, když dvakrát mávl zápěstím, vrhaje na ně bezhůlkové čistící a oblékací kouzlo. Rozpustile se na Severuse usmál, zatímco si třel penis přes látku svého hábitu. „Udělejme to co nejrychleji, abychom se mohli vrátit sem, a aby mě můj manžel mohl pořádně ošukat. Těším se, až mě budeš šukat, a až se probudím uhnízděný u tebe v náručí s bolícím zadkem, od toho jak jsi ve mně byl většinu noci zabořený."

„Na tak mladého muže máš příliš hříšná ústa, Harry," prohlásil Severus. Přinutil se odtrhnout oči od pohledu na hladícího se Harryho, aby mohl najít přenášedlo, které měl stále po ruce, aby je vzalo přímo do Bangkoku.

Harry se ušklíbl. „Neslyšel jsem, že by sis stěžovat."

„Aha!" zajásal Severus triumfálně, když našel a švihnutím hůlky nastavil přenášedlo, a téměř k Harrymu skočil. Zezadu chytil Harryho kolem pasu, a držel přenášedlo v dlani. Harryho ruka se sevřela kolem Severusovy, jejich prsty se propletly. „Věř mi, Harry. Nikdy si nebudu stěžovat na tvá ústa."

Harry se zaklonil, opřel si hlavu o Severusovo rameno a jemně políbil staršího muže, pouze vteřiny před tím, než se přenášedlo aktivovalo.

09.02.2011 18:57:33
yellow
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "4546"
VAROVÁNÍ: Povídky na této stránce obsahují sexuální scény nepřístupné osobám mladším 18 let. V případě, že vám je méně než 18 let, opusťte prosím tyto stránky. Stejně učiňte, vadí-li vám párování muž/muž.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one