aneb Trahit sua quemque voluptas.

O 45 minut později Severuse probudilo klepání na dveře k jeho soukromým komnatám. Podíval se na stále nahého Harryho, který byl stočený vedle něj a uvědomil si, že usnuli.
// Doprdele.//
Bylo 7:45, a on byl pozdě na snídani. Vždycky chodil brzy. Severus vstal a promnul si oči, přemýšleje, co ho probudilo. Byl zmaten, a pak se ozvalo další váhavé zaklepání na dveře. Rychle se zkontroloval v zrcadle, aby se ujistil, že vypadá patřičně, („Vypadáš dobře vyšukaný!!“ řeklo mu), nasadil svůj obvyklý zamračený obličej a otevřel dveře tomu, kdo je obtěžoval.
Rychle postoupil dopředu, když něco malého a blonďatého prosvištělo dveřmi. Chytil Draca Malfoye do náručí, rychle se otočil a odnesl ho na pohovku. Chlapec byl v ještě horším stavu než obvykle – téměř v bezvědomí, zmlácený a krvavý. Známkou toho, jak na tom byl špatně, byly vždy bezvadné vlasy, které byly zamazané od krve a rozcuchané.
Položil chlapce na pohovku, přikryl ho přikrývkou a začal hojit nejhorší rány. Nebyl žádná Madame Pomfreyová, ale Draco nechtěl, aby se léčitelka dozvěděla o těch útocích.
// Pyšný, arogantní chlapce. Ví, že by je dokázala ošetřit lépe než já. //
Draco byl v mnoha ohledech stejný jako jeho otec: povýšený, pohodlný, arogantní. Nechtěl, aby někdo věděl, že je pravidelně napadán, protože chtěl zůstat kohoutem na smetišti. Nechtěl, aby někdo věděl, že má nějakou slabost. Severus se s tím musel potýkat sám. Jako jeho mentor a ředitel koleje, on byl ta osoba, za kterou Draco se svými problémy přišel. Severus měl takovéto věci hlásit Brumbálovi, ale poté, co ho Draco opakovaně prosil, aby to nedělal, se Severusovi zpěčovalo zradit jeho důvěru. Přestože Draco nepřijal znamení zla a během války bojoval na straně dobra, Brumbálovi stále nedůvěřoval a Severus nechtěl, aby si chlapec myslel, že přišel o jedinou osobu, se kterou mohl mluvit.
Severus si oddechl, když modřiny začaly blednout a řezné rány se začaly zacelovat. Chlapci stále zůstane jeho nesporná krása a jeho pýcha. Pro Severuse to byla trochu hlava 22, a od války strávil hodně času hádáním se sám se sebou o tom, co bylo nejlepší.
Když se Draco začal probírat, Severus si uvědomil, že má pořád v posteli spícího nahého Harryho Pottera, a jak by to vypadalo, kdyby se Harry přišel podívat po Severusovi. Přitáhl Dracovi přikrývku ke krku, zamumlal „Už je dobře“, aby chlapce uklidnil a vydal se do ložnice.
Strčil hlavu do místnosti a uviděl, že Harry odkopal přikrývky a leží na břiše, rozplácnutý, zadek vystavený tak, aby ho celý svět viděl. Severus se potichu zasmál. Ten chlapec doopravdy nemá cudnost.
// No, ani já bych jí neměl, kdybych měl takovej zadek!! //
Zvedl přikrývku ze země a přehodil ji přes Harryho probouzeje ho.
„Harry,“ zašeptal, „ve vedlejší místnosti mám Draca, takže nevycházej, dokud ti neřeknu.“
Ospalé zelené oči se na něj podívaly a Harry přikývl před tím, než mu hlava padla na polštář a znovu usnul.
To není dobré. Musí to s Dracem vyřešit včas, aby stihl vzbudit Harryho na vyučování, dát si šálek kafe a další sprchu před tím, než sám bude muset jít na vyučování a to všechno stihnout za hodinu.
// To se stane, když necháš padnout masku lhostejnosti. //
Severus se vrátil k Dracovi, který již byl vzhůru a pohodlně se rozvaloval na jeho pohovce. Severus ohřál nějakou kávu ze snídaně, kterou předtím objednal a podal ji Dracovi. Pak se usadil na konci pohovky pro svou obvyklou hádku s chlapcem.
„Takže pořád ti samí lidé?“
Draco se podíval na Severuse. V jeho očích bylo něco radostného.
„Ano, pane. Tentokrát vím, kdo to byl. Pořád měli masky, ale určitě jsem poznal Harryho Pottera.“ Když to Draco říkal, měl v obličeji triumfální výraz, jako by byl téměř šťasten, že ho dnes ráno napadli. Přestože byl Draco dobrý chlap, rivalita a hořkost oněch sedmi let mezi nimi nikdy nezmizela, a přestože si během bitvy stáli po boku, po jejím konci se nenávist opět vrátila.
Severus zformoval obličej do svého normálního mračení a musel se hodně přemáhat, aby udržel své emoce.
„A jak víš, že to byl Harry Potter, když měl masku?“
Severus musel být opatrný. Všichni jeho zmijozelští věděli o poklesu nepřátelství mezi ním a Harrym, ale Severus musel pořád zachovávat protěžování své vlastní koleje. A rozhodně se nikdo z nich neměl dovědět o jeho rostoucích citech k chlapci-který-přežil.
„Poznal jsem jeho oči, pane. Má takové ty doopravdy zelené, a od té doby, co mu před válkou upravili zrak, jsou dokonce víc zřetelné než dřív.“
Severus musel ovládnout malý příval žárlivosti.
// Jak se Draco opovažuje všímat si jeho očí. Ty oči patří mně. //
„Kdy se ten útok stal, Draco?“
„Dnes ráno, pane. Cestou na snídani. Asi tak 15 minut předtím, než jsem sem přišel.“
// Sakra, sakra, sakra, sakra. //
Tak to byl problém. Severus věděl, že Harry s tím útokem neměl nic společného, protože 15 minut předtím, než Draco přišel, bylo jeho krásné nahé tělo omotané kolem Severuse. Avšak nebyl žádný způsob, jak vyvrátit Harryho zapojení do toho útoku, aniž by odhalil jejich vztah. Protože kdyby se někdo ptal, nikdo by nebyl schopen říct, že to ráno Harryho viděl.
// Kurva!!!!! //
„Jsi si jistý, že se nemýlíš, Draco? Hodně lidí má zelené oči, ne jenom Harry.“
Dracovy oči se zúžily. Bylo to podruhé, co slyšel profesora Snapea použít Harryho křestní jméno místo příjmení. Rozhodl se, že přeřeknutí nenechá být jako minule.
Jakmile zahlídl napětí v Dracově obličeji, Severus si uvědomil, co řekl.
// Kurva, to mám dneska zatracený štěstí!! //
„Draco…“
„Pane, to je podruhé, co jsem přede mnou mluvil o Potterovi jako o Harrym. A dnes ráno jste ho bránil. Změnilo se něco?“
„Co mám teď KURVA říct? //
„Draco, některé věci se mezi mnou a Harrym změnily. Od války se z nás stali přátelé. Kdyby jsi byl kterýkoli jiný student, řekl bych, že to není tvoje věc, ale ty a já si jsme blízcí a nechci, abys Harryho vinil za něco, co neudělal a nechci, aby sis myslel, že za mnou už nemůžeš přijít, obzvlášť když ho bráním.“ Severus si unaveně promnul obličej. „Nevím, jak přesně to vysvětlit, ale vím, že Potter s těmi útoky na tebe nemá nic společného.“
Draco byl chvíli potichu a přebíral si to.
„Jak si můžete být jistý, pane? Myslím, můžete být přátelé, ale nemůžete o něm vědět všechno. Mohl to zinscenovat. Mohl mě napadat a před vámi předstírat, že to nebyl on. Vím, že jsem ho dnes ráno viděl.“
// Budu mu to muset říct. Nechci mu to říct. //
Draco, buď si jistý, že to Harry ráno nebyl. Vím jistě, že nebyl. Věř mi. Kdybych měl jakoukoli pochybnost o jeho zapojení, zaujal bych k tomu stanovisko, ale on to stoprocentně nebyl.“
Draco se podíval na svého profesora lektvarů. Ten muž vypadal znepokojeně, což bylo zatraceně dost na muže, který vždycky nosil masku. Draco se rychle podíval na dveře Snapeovy ložnice a pak rychle na muže sedícího před ním. Začalo se mu vyjasňovat. Strašlivě, nechutně vyjasňovat.
Severus viděl výraz zděšení na Dracově obličeji. Evidentně uhádl, co se děje. Teď mu bude Severus muset všechno vysvětlit, než se mu to vymkne z rukou. Nemohl riskovat, že by se Albus dozvěděl, že strávil noc se studentem a do nevinnosti to mělo daleko. Natáhl se a položil ruku na Dracovu paži. Chlapec se na něj stále díval s šokem a zděšením v obličeji.
„Draco, byl jsi někdy zamilovaný?“
To jasně nebyla odpověď, kterou by Draco očekával, protože téměř uskočil a zavřel oči.
„Vy ho milujete…? Pottera?“
Severus rychle zatřásl hlavou. „Ne, nemiluji ho, ale velice mi na něm záleží. Jednou bych ho mohl milovat, to je právě to, co se snažím prozkoumat.“
Dracovy oči opět zabloudily ke dveřím ložnice.
„A on tan teď je? Ve vaší posteli?“
„Ano, Draco. Spí u mě v posteli. I když je mi nepříjemné mluvit o svém sexuálním životě se studentem,“ Draco sebou trhl, „musíš vědět, že jsme spolu nespali.“
Draco zavřel oči a trochu dramaticky si přiložil ruku k čelu.
„Dnes ráno jsem prožil příliš mnoho šoků, profesore. Asi bych se měl vrátit do postele, za několik hodin se vzbudit a předstírat, že to byla noční můra. Nechutná, zvrácená, hnusná noční můra. Přinejmenším bych se mohl vrátit k nenávidění Pottera.
Severus se slabě usmál.
„Myslíš, že teď k němu nenávist necítíš?“
„Jak bych ho mohl nenávidět, pane? Vypadá to, že na vás má dobrý vliv.“ Dracovy oči se rozsvítili.“ „Jste si jistý, že to není kouzlo, pane? To je ta věc, kterou by Potter udělal.“
Severus se zasmál. „Ano, Draco, jsem si jistý, že to není kouzlo. Už to trvá nějakou chvíli. Věř mi, nechtěl jsem, abys to zjistil…tak brzo…takhle…někdy, když o tom přemýšlím. Ale myslím, že jsem rád, že to někdo ví. Přinejmenším to teď nevypadá tak utajovaně.“
Draco zavrtěl hlavou. Nikdy si nemyslel, že by ho něco mohlo překvapit víc, než jeho vlastní rozhodnutí být dobrým. Ale tohle byl rozhodně šok.
Chvíli mluvili o Severusově vztahu s Harrym, jenom aby se ujistili, že s tím Draco nemá problém a že o tom nikomu neřekne a pak se vrátili k důvodu, proč tu Draco byl.
„Byl jsem si tak jistý, že to dnes ráno s tou maskou byl Potter,“ procedil Draco přes sevřené rty, zřetelně frustrovaný.“ Jste si jistý, že s vámi byl celé ráno? Promiňte,“ zamumlal rychle po Severusově káravém pohledu.
„Dal bych ti úplný popis našeho rána, Draco, kdybych si nemyslel, že bys ječící utekl pryč.“
Draco se jemně zachvěl. Věděl, proč někteří lidé mohli Pottera považovat za atraktivního, kvůli tomu ležérnímu nedbalému stylu, ale jakkoli si byl se svým učitelem blízký, nikdy by ho neviděl jako žádoucího.
„Ne, pane. To je v pořádku. Věřím vám… myslím. Jen nevím, jestli někdo jiný ve škole má tak ZELENÉ oči.“
„Draco, prosím, můžu si o tom promluvit s profesorem Brumbálem? Vím, že mu doopravdy nedůvěřuješ, ale já ano, a mohu tě ujistit, že udělá, co bude v jeho silách, aby zjistil, kdo je za ty útoky zodpovědný. Když mě s ním necháš promluvit, budeme moci jít za Madame Pomfreyovou. Dokážu léčící kouzla docela dobře, ale chci si být jistý, že jsem nic nepřehlédl.
Několik následujících minut strávil Severus přemlouváním, než Draco konečně souhlasil.
„Výborně. Po vyučování ke mně přijď a půjdeme za Brumbálem společně. Jen pro jistotu můžeme jít za Madame Pomfreyovou ještě před vyučováním, jestli chceš.“
Draco kývl hlavou.
„Dobře, dej mi chvilku, než vzbudím Harryho a vypravím ho na vyučování. Pak můžeme jít společně na ošetřovnu.“
Draco si sedl zpět na pohovku a usrkával nyní ledovou kávu, kterou mi dal Severus. Bylo to divné přemýšlet o Snapeovi a Potterovi jako o páru. Roky byli nenávidění nepřátelé.
// To musí být nějaké nevysvětlitelné sexuální napětí. //
Draco sledoval, jak se dveře do ložnice otevřely a jak profesor Snape vede velmi ospalého chlapce-který-přežil do obývacího pokoje. Potter zíval a mnul si oči, zatímco si zapínal několik posledních knoflíků na oblečení. Když si všiml Draca, byl najednou zcela probuzený.
„Uh, Severusi. Myslel jsem, že jsi říkal, že je bezpečné vyjít,“ zamumlal a vyslal velice výmluvný pohled směrem k Dracovi.
„Bože, ty vážně nemáš žádný důvtip, Pottere?“
Harry neodpověděl, jenom se sžíravě podíval Malfoyovým směrem předtím, než se s otázkou v očích otočil na Severuse.
„Harry, přijdeš pozdě na vyučování. Vezmi si čaj a toast a běž. Všechno ti večer vysvětlím. Uvidím, jestli najdu nějaký důvod, abych ti mohl dát trest nebo něco.“
Harry neodpověděl. Hodil do sebe čaj, popadl několik toastů a beze slova vyšel z místnosti. Opravdu chtěl Severuse políbit na rozloučenou, ale nebyl způsob, jak to udělat před Malfoyem. Harry se na Severuse trochu usmál – úsměv plný slibů – a odešel.
Severus se otočil na Draca. Víš, vzhledem k tomu, že jste oba dospělí a v největší válce, jaké náš svět čelil, jste bojovali bok po boku, myslím, že by ses mohl přinejmenším SNAŽIT snést se.“
Severus se hlasitě zasmál zděšenému výrazu na Dracově obličeji.
// Asi žádám příliš. //
„Pojď. Ať se dostaneš na ošetřovnu.“
17.10.2010 16:24:54
yellow
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "8889"
VAROVÁNÍ: Povídky na této stránce obsahují sexuální scény nepřístupné osobám mladším 18 let. V případě, že vám je méně než 18 let, opusťte prosím tyto stránky. Stejně učiňte, vadí-li vám párování muž/muž.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one