aneb Trahit sua quemque voluptas.

Zdravím! Druhá kapitola Unwell je tu. Omlouvám se za zpoždění, ale ve škole je toho teď hodně. Příště snad DI.
Ehm... Ještě tak pro pořádek. Kapitola je opět dělena - překlikávátko na druhou "stránku" je dole pod reklamami.

Přišli do Velké síně…. Mluvil jsem o něčem a pak… co se stalo potom? Severus pevně zavřel oči a pokoušel se vzpomenout si, co se stalo.

Trochu se pohnul, ignoruje pulzující bolest hlavy. Přestože měl ruce spoutané za zády a světlo v místnosti ho zraňovalo natolik, aby neotvíral oči, mohl vyhodnotit situaci. Byl na dřevěné židli. Jeho ruce byly připoutané k opěradlu židle, aby s nimi nemohl hýbat. Také nebyl schopen pohnout nohama - kolem každého kotníku cítil nějaký druh provazu nebo želízek.

Ta bolest hlavy byla hrozná. Nebyla to tupá bolest, ale pulzující, jako by mu někdo zabodával nože do lebky. Severus se pokusil otevřít oči, ale jasné světlo v místnosti ho příliš zraňovalo. Navíc měl jedno oko slepené zaschlou krví.

Roztřeseně se zhluboka nadechl a bez úspěchu se pokusil vstát. Byl k židli přivázán příliš pevně, než aby se mohl pohnout. Jeho hábit mu to nedělal o mnoho pohodlnějším. Látka byla obmotaná kolem něj a znemožňovala i tu trochu pohybu, kterou mu dovolovalo připoutání k židli.

„Ach… Severus Snape." Severus při tom hlubokém hlase nadskočil.

„Co chcete?" zachraptěl. V hrdle měl sušeji než už hodně dlouhou dobu.

„Jenom přiznání a budete odtud pryč dřív, než si myslíte." Muž měl ve tváři zvrácený úsměv, to Severus poznal, aniž by se musel dívat. „Pracoval jste pro Vy-víte-koho nebo ne?"

Ne! Brumbál zanechal důkaz o mé loajalitě… Pastorek je ministrem kouzel… tohle musí být jistě nedorozumění! „Nepracoval," prohlásil Severus. „Temný pán si myslel, že pro něj pracuji, ale ve skutečnosti jsem pracoval proti němu. Používal jsem svůj údajný status smrtijeda, abych sbíral informace. Ne…"

„- ale tohle není pravda od roku 1978 až po většinu roku 1980. Byl jste opravdovým následovníkem Vy-víte-koho?" přitlačil ten muž.

Severus doufal, že je jeho obličej tak střežený, jak by chtěl. To prohlášení bylo pravdivé. Úplně pravdivé, ale on doufal, že své prohřešky v následujících letech odčinil. „Kde jste tu informaci vzali?" Odpověděl další otázkou.

„To je irelevantní," prohlásil muž. „Odpovězte na otázku, pane Snape. Nijak se z toho nedostanete - jste bez hůlky a já se nebudu zdráhat mučit vás, abych z vás dostal přiznání."

„Chtěl bych mluvit s ministrem kouzel," odpověděl Severus. „Je to můj přítel." ‚Přítel' nebyl zrovna přesný popis jejich vztahu, ale splní to svůj účel.

Muž si odfrkl. „To říkají všichni."

„A co když jsem?" vyzval ho Severus. „Co byste mi udělal? Poslal mě do Azkabanu?" Severus se nebál Azkabanu, tak jako se ho bála většina smrtijedů. Ve skutečnosti tam doopravdy jít nechtěl, ale kdyby tam byl poslán, našel by způsob, jak zakrátko zemřít nebo zešílet. Byly horší věci.

„Říkáte, že jste pracoval pro Vy-víte-koho?" vyslýchal ho muž. „Máme tři muže, kteří byli pod kletbou Imperius, kteří dosvědčili, že jste doopravdy pracoval pro Vy-víte-koho. Že jste byl jeho pravou rukou, abych tak řekl."

„A kdo jsou ti tři muži?" Snape odmítal přiznat, že se ve svém bláznovství na dva roky připojil k Temnému pánovi než změnil strany, o čemž se Temný pán nikdy nedozvěděl.

„Co to pro vás znamená?" zavrčel muž. „Prostě odpovězte na otázku!"

Doslova hodiny se pohybovali v kruzích. Severus začínal pociťovat vyčerpání, ale nenechal své emoční a nitroobranné ochrany klesnout.

Když řeknu ‚ano', pošlou mě do Azkabanu nebo hůř. Přemítal Severus nad svými možnostmi. Ale teď říkám ‚ne' a oni mi nevěří!

„Dejte mi veritasérum!" zařval ochraptěle Severus o několik hodin později. Jedno oko měl doširoka otevřené, druhé stále slepené zaschlou krví z rány na hlavě. „Dokážu vám to! Řeknu vám, že jsem nebyl ničím jiným než špehem!" Zoufale zatřásl hlavou. „Jestli chcete pravdu, řeknu vám ji!"

„O smrtijedech je známo, že lžou i s veritasérem," připomněl mu vyslýchající. „Z tohohle vás nic nevyseká, pane Snape. Máme příliš spolehlivé zdroje, než aby…"

„Kdo jsou vaše zdroje?" Severus se nutil nebojovat proti poutům, která ho poutala k židli. Kdyby začal, byla by to známka slabosti a porážky. „Jestli chcete jména smrtijedů, mohu vám dát celý seznam! Už jsem to udělal! Nicholas Vance, Alecto a Amycus Carrowovi, Monique Hagen, Bárty Skrk junior,…" odmlčel se. „Gregory Goyle, Vincent Crabbe, Lucas Plading, Lucius Malfoy!" Severus zavrtěl hlavou. „Mám stovky jmen smrtijedů, mrtvých i živých, ze stovek zemí!"

„A ten seznam nám dáte," řekl muž, úsměv v obličeji. „Poté co jsme provedli nezbytné vhodné kroky, abychom vás potrestali. Po tom všem jste nám dal důkaz, že jste byl smrtijed - jak jinak byste znal všechna ta jména?"

Merline! Severus byl ředitelem zmijozelské koleje - nedělá takovéhle chyby. Vždy se dokázal vyhnout pravdě. Ale po hodinách vyslýchání… „Byl jsem jeho pravá ruka, jeho oblíbený smrtijed, ale doopravdy jsem smrtijed nebyl. Myslel si, že jsem, ale byl jsem špeh pro stranu dobra, jak vás ministr Pastorek jistě informoval."

„Jistě," protáhl muž. „Ta jména, která jste nám dal, Goyle, Crabbe a Malfoy. Jsou naživu a v pořádku, víte? Kletba Imperius na nich samozřejmě zanechala stopy, ale časem možná dají své životy do pořádku."

Severusovi překvapením poklesla brada. Byl příliš unavený, než aby si v tom zabránil. „Lucius?" zachraplal. „Ten bastard je jedním z vašich ‚spolehlivých zdrojů'?"

Na tváři ucítil políček. „Ano!" vyštěkl muž a v hlase mu zněl jasný vztek. „Pomocí myslánky jsme si prohlédli jeho vzpomínky - příliš mnoho myšlenek a vzpomínek vás ukazuje, jak podrobujete lidi nepatřičným kletbám a…"

„Temný pán ho naučil, jak vám ukázat pouze vybrané a falešné vzpomínky!" zařval Severus. „Temný pán své služebníky učil mnoho triků a černé magie! On…"

„To není pravda!" Muž Severuse znovu uhodil - tvrdě. „Použití vytvořených vzpomínek není v myslánce možné! Silencio!"

Jak je to možné, že takoví idiotští tupci řídí náš svět? přemýšlel ne poprvé za posledních osm hodin výslechu Severus (mohl to určit podle příliš velkých kapesních hodinek, které měl vyslýchající).

Bystrozor, který ho vyslýchal, se obrátil na podpatku a odkráčel pryč. Nechal Severuse v malé zamknuté místnosti samotného. Samotného a příliš vyčerpaného, než aby přemýšlel, jak se z toho dostat.


27.10.2011 23:04:52
yellow
1
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
Opište prosím kontrolní kód "5054"
VAROVÁNÍ: Povídky na této stránce obsahují sexuální scény nepřístupné osobám mladším 18 let. V případě, že vám je méně než 18 let, opusťte prosím tyto stránky. Stejně učiňte, vadí-li vám párování muž/muž.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one