aneb Trahit sua quemque voluptas.

Po pěti kouscích se Mering zvedl a vyhodil zbytky do přetékajícího koše. „Pro teď to stačí. Začni s kuchyní. Do oběda budu venku. Jestli ta místnost nebude čistá, než se vrátím…" v očích se mu nebezpečně zablesklo.

„Rozumím," řekl Severus rychle. „Předpokládám, že mi dáte mou hůlku." Nevěděl, jak by mohl kuchyni bez kouzel vyčistit. Nikdy neznal moc kouzel pro domácnost, ale ta, která znal, by se osvědčila jako velmi nápomocná při uklízení té největší katastrofy, kterou za hodně dlouhou dobu viděl.

„Ne tak docela," posmíval se mu Mering. „Naučíš se všechno dělat nejen kouzelnickým způsobem, ale i mudlovským. Je možné, že tě budoucí majitelé nechají používat magii, nebo od tebe vůbec nebudou očekávat tyto typy práce, ale jenom pro jistotu…" Usmál se. „A jestli s tou kuchyní skončíš dřív, než se vrátím, budeš sedět v tomhle rohu," ukázal na špinavý roh kuchyně, „dokud se nevrátím. Bez výmluv. Nebudeš se potloukat po zbytku domu. Rozumíš?"

„Rozumím," potvrdil Severus a Mering vyšel z kuchyňských dveří a kouzlem je uzamkl. Rozumím, ale to neznamená, že poslechnu.

Podíval se na hromadu nádobí. Přetékalo přes obě strany dřezu a pult byl zaplněn dalším. Podle stavu jídla zbývajícího na talířích to vypadalo, jako by někdo před padesáti lety pořádal velkou party a jednoduše po sobě neuklidil. Nádobí bylo pokryté prachem.

Můžeš začít s ním. Nebylo by dobré nechat tu nepořádek, když tu budeš krátkodobě žít. Severus nemohl vystát, když bylo něco neuklizené. Jeho pokoje v Bradavicích byly čisté, ale bylo vidět, že v nich žil. Bylo tam tak akorát správné množství nepořádku. Severus si nedokázal představit, jak Mering může žít v takovém prasečáku.

S neochotným povzdechem vzal vysoký stoh talířů a položil ho na stůl. Předtím, než může začít s nádobím, musí umýt odkládací plochu. Dej Meringovi patnáct minut, než začneš pracovat na svém plánu, řekl si pro sebe. Pro případ, že by něco zapomněl, nebo sem chtěl nakouknout, aby se ujistil, že ho posloucháš.

Severus přemýšlel nad svým plánem a přecházel mezi dřezem a stolem. Zjisti, kde jsi, řekl si nejdřív. Můžeš předpokládat, že jsi stále v Anglii. Mering zní, jako by byl z Devonu. To není tak hrozně daleko, jako třeba Španělsko. Ale i kdyby byl z oblasti Devonu, nemusíš tam být. Mohl tam třeba vyrůstat. Pohlédl ze zadního okna, které bylo pokryto tak tlustou vrstvou prachu, že stěží viděl ven. Bylo to jedno, protože jediné, co na dvorku bylo, byla stará kůlna s prohýbající se střechou. Místo trávy tam byla špína. Dvorek byl obklopený mudlovským pletivovým plotem. Neposkytovalo to žádnou nápovědu k tomu, kde se nachází.

Za další, najdi sovu. Zjisti, jestli jí nemůžeš přesvědčit, aby vzala dopis Minervě. A možná jeden Kingsleymu Pastorkovi. Pastorek zasáhne, tím jsem si jistý. Přestože on a ten muž nebyli přátelé, měli k sobě respekt. Bojovali bok po boku proti Temnému pánovi. Jistě by nenechal Severuse hnít v jeho nově nalezeném pekle.

A hledej svoji hůlku, připomněl si, když začal plnit dřez horkou vodou a mýdlem, které našel pod ním. Když budeš mít hůlku, můžeš Meringa jednoduše omráčit, až se vrátí a utéct. Ale měl pocit, že to nebude tak jednoduché. A tomu, že hůlku najde, nevěřil dostatečně na to, aby na tom vystavil svůj plán. Také nechtěl zemřít a omráčení Meringa by ho pravděpodobně zabilo. Kdyby byl Severus slaboch, byl by to jednoduchý způsob, jak se zabít, ale on se k tomu neuchýlí.

Podíval se do dřezu a překvapeně zalapal po dechu, když uviděl svůj odraz ve vodě. Vypadal stejně jako vždy, i když byl rozhodně trochu bledší, pravděpodobně kvůli stresu, kterým procházel. Ale nečekal, že na svém čele uvidí komplikovanou skvrnu. Přes čelo měl černé tetování v elegantním designu.

Dal si ruku na čelo, aby necítil žádný rozdíl. Odtud pochází moje bolest hlavy, uvědomil si. Ten palčivý pocit. Nevěděl jak nebo proč se to pálení objevovalo, ale zjistí to,  i kdyby to měla být poslední věc, kterou udělá.


Severus strávil zbytek dne ve víru aktivity. Poté co (konečně) dostal kuchyni do přijatelného stavu, připravil Meringovi sendvič (díky zásobám, které Mering přinesl domů), který tentokrát Mering doopravdy snědl. On žádný nedostal.

Pak se pustil do obývacího pokoje, což byla docela makačka. Těžké závěsy potřebovaly sundat a vyklepat, okna umýt, pavučiny vymést, všechen nábytek oprášit… ale Severus svou mysl zaměstnával vymýšlením různých způsobů útěku.

Můžeš najít jeho Letax - k jeho použití nepotřebuješ hůlku, přemýšlel, zatímco stíral čistidlo na nábytek z konferenčního stolku. Jeho pomocí můžeš zavolat Minervě nebo Pastorkovi. Nebo se odletaxovat do Bradavic nebo Pastorkovy kanceláře. Předpokládal, že jeho největší šance leží v jeho mnohaleté přítelkyni Minervě McGonagallové (s jejím vlivem ředitelky Bradavic) nebo v Kingsley Pastorkovi, bývalému bystrozorovi a současnému ministru kouzel.

„Otroku!" štěkl Mering, scházeje po vratkých schodech, míře svou hůlkou do obývacího pokoje a odstraňuje ochrany. „Za půl hodiny očekávám večeři!"

Severus se kousl do jazyku tak, že v ústech ucítil krev. Když se zvedal z kolenou a oprašoval si hadr, který měl kolem pasu, cítil, jak se třese vzteky. „Ano, pane." Nenáviděl, když neměl kontrolu a to, že ho někdo komandoval, bylo zcela jistě ponižující. Stálo ho to všechno, co měl, aby na Meringa nezařval a stálo ho to hodně přemáhání, aby ho neprohodil velkým (a špinavým) oknem v obývacím pokoji. Ale on měl kontrolu - sebekontrolu, kterou se snažil použít. Kdyby ji ztratil, vedlo by to jenom ke Cruciatu nebo něčemu horšímu. A on měl Cruciata dost až do konce života.

To odpoledne se pokusil otevřít okno, ale byl odměněn hrozným výbojem do ruky a pálením na čele. S dveřmi se ani neobtěžoval, protože ty Mering jistě zamkl. Také se pokoušel prozkoumat dům, najít nějakou sovu nebo nějaké vodítko k tomu, kde je, ale nedostal se přes ochranu dveří v kuchyni. Kdekoli pracoval, tam Mering zvedl ochrany, tak aby je jenom on mohl zase odstranit.

Severus se doplahočil do kuchyně a prázdně se podíval na předměty na stole. Mering s sebou z venku přinesl několik předmětů, ale neřekl Severusovi, co to je. A v tu chvíli to bylo Severusovi jedno. Ale teď si uvědomil, že to muselo být jídlo.

Zvedl malý hliníkový válec a převracel ho v ruce. Na papíru na válci stálo „krájená rajčata". Zřejmě ta rajčata jsou v těchto… válcích? To na Severuse udělalo dojem. Byla to mudlovská věc, nebo měl Sirius Black pravdu - žil Severus doopravdy v jeskyni?

Živil se tak, že si ke každému jídlu připravoval sendviče, palačinky nebo omelety. Žádné z těch jídel nevyžadovalo plechové válce. A protože jeho matka byla čarodějka, jídla, která vařila, nepřipravovala mudlovským způsobem. Nevybavoval si, že by v domě, kde vyrůstal, někdy viděl plechovku čehokoli.

Většina ostatních válců byla naplněná fazolemi a rajčatovou omáčkou, jak tvrdily jejich etikety.  Z čehož by byla výborná polévka, jen kdyby…

Nepros ho o pomoc. Severus byl odhodlaný otevřít ty válce sám. Ale ať tlačil, tahal a bodal do jedné, jak chtěl, nemohl ji otevřít. Severus velmi zřídka žádal o pomoc, upřednostňoval pokusit se problém vyřešit sám a o pomoc žádal, jen když věděl, že to sám nezvládne. Z Meringových krutých spárů pravděpodobně sám neuprchne, ale zvládne otevřít ten zatracenej válec.

„Dokonce to ani nenaznačuje, který konec je který!" zavrčel Severus frustrovaně. Kde má válec vršek mohl předpokládat jenom podle štítku, ale u mudlů člověk nikdy nevěděl. Pokoušel se ho otevřít. Bodl do něj vidličkou, ale jediné, v čem uspěl, bylo, že bodl sám sebe.

Zatímco si nevědomky utíral krev do utěrky, pohlédl na hodiny. Promarnil pět minut pokoušením se otevřít ten zatracenej válec. Třeba na to není žádnej trik. Třeba…

Popadl nůž na steaky, který našel, když myl nádobí, a zabodl ho do vrchu válce s rajčatovou omáčkou. Začala z něj téct rajčatová omáčka.

Severus se málokdy smál, ale potřeboval to. Nikdo nemohl projít takovým peklem a neshledávat taková malá vítězství uspokojivými. Zasmál se s pocitem triumfu a znovu bodal do plechovky, dokud rajčatová omáčka zcela volně nevytékala do kastrolu, který měl na stole.

„Bavíš se?" Mering si za něj stoupl, když páčil vršek prvního válce s fazolemi.

Severus ztuhl. „Nijak zvlášť," odpověděl, a jakmile mohl, zastřel svou mysl. Nevěděl, jestli je Mering nadaný nitrozpytec nebo ne, ale nebyl ochotný to risknout. Vylil obsah plechovky do hrnce a nevěnoval pozornost velké ráně na svém prstu, kterou utržil o zubatý okraj hliníkové hrany.

„Víš, je jednodušší způsob, jak to udělat."

„Toho jsem si velmi dobře vědom," řekl Severus strnule. Ve skutečnosti nebyl, ale neposkytne Meringovi to uspokojení. „Měl byste vědět, že nejjednodušší způsoby často nejsou nejlepší. Bylo by dobré si to pamatovat." Tohle často říkal svým studentům - málokdy to k něčemu bylo.

Mering se zasmál, i když Severus neměl tušení kvůli čemu. Možná si Mering uvědomil, jak Severuse rozzuří, když se zasměje a radoval se z jeho potíží. Vypadal dost sadisticky na to, aby Severusovi působil víc, než jen fyzickou bolest.

„Předpokládám, že očekáváš, že ta večeře bude chutnat dobře, když bude šlehlá tvou krví? Tohle je otvírák na konzervy." Strčil ten předmět do Severusových krvácejících rukou. „Použij ho. Máš patnáct minut, pak musí být večeře ohřátá a na stole. Čekáš, že zase přijdu a pomůžu ti?"

O tom bych ani nesnil. Severus odložil otvírák na konzervy a dál na válce, ne, konzervy používal nůž na steaky. Otvírák na konzervy. Takže to znamenalo, že je to konzerva, ne válec. Nebyla Severusova chyba, že se vyhýbal mudlovskému světu a jejich způsobům, jak dělat různé věci, jako epidemii bolestivých vředů.

Jeho mysl přešla k tomu, co dělal normálně, když se začal cítit mimořádně naštvaně: kontrola. Mering to nevěděl, ale Severus měl ve skutečnosti všechno pevně v ruce. Severus ve skutečnosti Meringem manipuloval a Mering to nevěděl. Takže ano, Severus uklízel a vařil, zdánlivě bez stížností poslouchal Meringa na slovo; ale ve skutečnosti se Mering zamotával do sítě, kterou nemohl vidět.

Čím víc Severus bez váhání poslouchal, tím víc byl Mering spokojený se svými výcvikovými schopnostmi. Tím méně bude sledovat Severuse a tím pravděpodobněji Severus najde perfektní možnost k útěku, po které stále pátral.

Navíc Severus měl pod kontrolou to, co dělal. Nemusel poslouchat Meringa - rozhodl se. Nemusel spát přikovaný ke zdi - rozhodl se. Nemusel použít nůž k otevření té konzervy - mohl použít otvírák na konzervy, kdyby se tak rozhodl - ale jednoduše se necítil na to, aby se učil jak. Věděl, že to není moc, ale pnul se ke každé troše kontroly, kterou měl.

Zatímco se vařila polévka, Severus zíral ze zadního okna na nepořádkem pokrytý dvorek. Cítil, že je od něj tak blízko a zároveň tak daleko - vše, co potřeboval k útěku, bylo dostat se z domu, a přesto… to bylo téměř nemožné.

02.01.2012 11:35:29
yellow
2
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
VAROVÁNÍ: Povídky na této stránce obsahují sexuální scény nepřístupné osobám mladším 18 let. V případě, že vám je méně než 18 let, opusťte prosím tyto stránky. Stejně učiňte, vadí-li vám párování muž/muž.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one