aneb Trahit sua quemque voluptas.

Asi bych měla všechny ještě jednou varovat - tahle povídka není nic pěkného, sladkého, milého, vtipného,..., takže před čtením této kapitoly možná znovu zvažte, jestli ji doopravdy chcete dál číst. A jestli na to máte. Tímto se považujte za znovuvarované.


„Slyšel jsem, že tě včera bylo docela složitý dostat do postele," prohlásil Mering dalšího dne, zatímco se opíral o strom a sledoval Severuse procházejícího pomalým a únavným procesem rašení trávy na zadním dvorku. Dokonce i s hůlkou to bylo obtížné. Pokud někdo neměl přirozené nadání pro bylinkářství, mohlo mu to trvat hodiny.

Severus neodpověděl. Jednak byl příliš soustředěný na to, aby si zapamatoval kouzlo, a také se necítil na to, že by promluvil. Celý den se mluvení s Meringem vyhýbal. Nechtěl myslet na minulou noc, na poslední dva týdny, na svou současnou situaci, na žádný plán na útěk… chtěl se prostě soustředit na kouzla, která směl provádět, nebo na vaření, které, jak zjistil, bylo to nejbližší lektvarům, k čemu se u Meringa dostane. Když si dovolí utápět se ve vzpomínkách, nebo v myšlenkách na svou současnou situaci, začne se také utápět v sebelítosti. To nemohl připustit. I tak se nořil stále hlouběji do zoufalství - třeba nikdo nepřijde. Možná je doopravdy tak bezvýznamný, jak říkal Mering. Už splnil všechny své účely v Bradavicích a pro Řád - proč by měli přijít a pokusit se mu pomoci? Nemají pro to žádný důvod.

„Myslím, že ti budeme muset zorganizovat pár dalších lekcí poslušnosti," zasmál se Mering.

Nepřežije další „lekci poslušnosti", jestli bude zahrnovat Medúzu. To, že ho takhle využila… nebude si ty obrazy v duchu přehrávat. Proč se k tomu nechal donutit? Byl na to příliš silný, příliš chytrý, příliš odhodlaný… ale všechno by to bylo k ničemu. Věděl, že bez ohledu na to, jak dlouho by jí vzdoroval, nebo jaké způsoby by použil, stejně by ho trumfla. Protože by ho trumfl Mering. Musí dělat to, co mu Mering řekne, co mu kdokoli řekne. Pokud to rychle neudělá, bude jednoduše potrestán, a pak tak jako tak přinucen udělat původní úkol. Nemůže vyhrát - tak proč jim vzdorovat?

„Minulý týden jsem obdržel rozčilený dopis od ministra," pokračoval Mering, zatímco Severus využíval každý kousíček síly, kterou disponoval, aby obrodil trs mrtvé trávy. „Vypadá to, že nesouhlasí s rozhodnutím bystrozorského oddělení udělat z tebe otroka společně s dalšími smrtijedy. Vypadá to, že si myslí, že jsi nevinný."

Je nevinný? Už si tím není jistý. Doopravdy nepracoval pro Temného pána dlouho předtím, než se přidal ke straně světla, a dokonce i když pracovala pro Temného pána… věci, které udělal, nebyly špatné, nebo ano? Nikdy se nevyžíval ve zraňování lidí - připojil se k Temnému pánovi proto… protože potřeboval něco, čím by zaměstnal svoji mysl. Něco, co by ho udělalo potřebovaným. A on ho přijal. Brzy přesvědčil Temného pána, že nesmí mít na rukou krev, aby pro něj mohl vařit lektvary… a pracoval tvrdě jako špeh. Ale „nevinný" ho nikdy nevystihovalo, dokonce ani když byl ještě dítě.

„Nabídl za tebe docela pěknou hromádku peněž. Osm tisíc galeonů," povzdechl si Mering jako by byl v pokušení.

Ministr - Pastorek - tě chce koupit. Osm tisíc galeonů. Ale jemu mě Mering neprodá. Ne když ví, že ministr - Pastorek - by se ke mně choval dobře.

„Řekl jsem mu, ať přijde k Hendersonovi," pokračoval Mering. „Že si tě může koupit tam. Že ještě nejsi dobře vycvičený, abys mohl být prodán."

Takže Pastorek se ho chystá koupit. Severus si už nebyl jistý, jestli je to dobře.

Bude se k němu chovat dobře? Je to čestný muž, ale je také tvrdý a v minulosti prokázal mnoha lidem malou shovívavost… a Severus by musel dělat cokoli, co by mu řekl. Jak by ho ten muž trestal? Jaké práce by od Severuse očekával? Jen z myšlenek na to se Severusovi dělalo špatně - třeba je na něj ten muž ještě stále naštvaný kvůli tomu incidentu s uchem George Weasleyho (tedy myslel si, že to byl George Weasley, ale nemohl si tím být jistý.  Byl všímavý, ale Weasley v tu chvíli vypadal jako zatracenej Potter). Třeba Pastorek bude chtít na oplátku uříznout ucho Severusovi. Třeba nechá Weasleyho, aby to udělal.

V hloubi duše Severus věděl, že je iracionální. Věděl, že je prostě rozrušený z toho, jak se vyvinula předchozí noc. Doufal, že ho ten host zachrání, a ukázalo se, že mu ublíží. Ale ne fyzicky, jak si myslela. Ne, zranila Severusovu naději. Přinutila ho uvědomit si, jak moc je vlastně jeho situace beznadějná, jak málo má možností. Jak závislý je na ostatních lidech, aby ho litovali, aby k němu byli shovívaví. Severus byl vždycky nezávislý, s malou tolerancí pro lítost.

Teď potřeboval přežít.

Někde v hloubi duše věděl, že mu Pastorek neublíží. Ne, zajistí, aby měl Severus střechu nad hlavou a jídlo. Pravděpodobně mu dokonce dá teplou postel, ve které bude moci spát. Pravděpodobně se bude vyhýbat tomu, aby Severusovi přikazoval, a možná mu dokonce dovolí návrat do Bradavic, aby tam učil. Ale to, že by to někdo udělal, vypadalo nepravděpodobně. Proč by se Pastorek nepokusil využít nedostatku Severusovy svobodné vůle, aby z toho měl užitek? Každý by to udělal, tak proč ne Pastorek?

„Takže potom jsem si položil otázku, ‚co můžu udělat pro to, aby byl tenhle otrok dostatečně dobře vytrénovaný, aby mohl být prodán za dva týdny'?" pokračoval Mering. „Koneckonců, člověk nepotřebuje Merlinův řád, aby si uvědomil, že když budeš příliš bit, začneš slábnout. A Cruciatus musí být používáno s mírou, jinak se zblázníš…. pak jsem si uvědomil, že nezáleží na tom, jak se tě rozhodnu potrestat, protože poslechneš každé moje slovo, že ano, otroku?" Zasmál se. „Ach, moc je tak úžasná…"

Severus ho ani neslyšel. Zcela se soustředil na oživení dalšího trsu trávy, což se mu úspěšně podařilo. Ale proč je ta tráva vůbec mrtvá? Mohl provést několik různých kouzel, aby byla znovu zelená, ale neznal je příliš dobře. Nikdy si nemyslel, že je bude potřebovat. V mladém věku se rozhodl naučit se temné záležitosti, jako například jak odstranit část těla a zaměnit ji za cizí předměty, nebo jak zařídit, aby se někdo zbláznil bolestí, ale nikdy se neučil moc těchto základních kouzel pro domácnost. Ve skutečnosti si nikdy nemyslel, že bude mít dům, o který by měl zájem se starat. Ach, staral se o dům v Tkalcovské, aspoň si to myslel, ale nikdy si nedal tu práci, aby udržoval jeho vzhled na výši. Nezáleželo mu na tom. Byl jediný kdo v něm žil a neměl nikoho, koho by jím chtěl oslnit.

„Včera jsem mluvil s Hendersonem. Myslí si, že se prodáš dobře bez ohledu na to, že jsi smrtijed. Říká, že tam bude pár dalších bývalých smrtijedů, ale ne moc, a neprodají se za mnoho. Nejsou dobře vycvičení, víš. Navíc jsou starší nebo se dají hůře ovládat." Mering si povzdechl, jako by byl sám se sebou spokojený.

Moje sebekontrola je důsledkem let praxe, let dráždění kvůli mým emocím, let poznání, že vyjadřování emocí tě jenom oslabí. Myslel si Severus. Nemá to nic společného s tím, co jsi mě naučil.

„Medúza si myslí, že jsi měl v minulosti nedostatek milenců," řekl Mering nečekaně. „Také umanutě trvá na naší dohodě ‚každý otrok jen jednou'. Škoda, doopravdy - nechci, aby si tě někdo koupil k tomuto účelu a litoval toho."

Kolik lidí si kupuje otroka čistě k tomuto účelu? To Severus nechtěl vědět. Kdyby někdo chtěl otroka, který by vařil a uklízel, koupil by si domácího skřítka.

Předpokládám, že prostě nemůžu přeměnit špínu v trávu, sledoval suchou půdu kolem sebe. Mering řekl ‚vytvořit', ne přeměnit.

„Jdi do sprchy," řekl Mering náhle.

Severus vzhlédl a zíral na Meringa, překvapený slovy, která vyšla z jeho úst. „Prosím?"

„Slyšel jsi. Jdi do sprchy. Použij mýdlo a šampón, které jsem tam dal včera. Varuju tě, nelez z koupelny, dokud nebudou tvoje vlasy čisté. Co děláš? Proč na mě zíráš? Dej mi hůlku a hoď sebou!"

Severus mu spěšně podal hůlku a zběsile vyrazil do domu. Přistihl se, že je mu jedno, co má Mering v plánu;  bylo mu řečeno, aby udělal něco, co chtěl udělat, tak s ním o tom nebude diskutovat, nebo poskytovat Meringovi čas, aby změnil názor. V takovém případě by byl potrestán za odmítnutí.

Zavřel za sebou dvířka od sprchy a rychle pustil horkou vodu. Potřeboval ze sebe dostat ten hrozný pocit z té ženy. Dotýkala se ho… všude… jen při té vzpomínce s sebou trhnul.

Ale přinejmenším nemohla poškodit tvůj mozek, pomyslel si a stoupl si pod sprchu. Vzpomeň si, co sis říkal, když ses poprvé dostal do téhle polízanice - že dokud bude tvoje mysl fungující a nedotčená, budeš v pořádku.

A po ‚mysli' je na řadě ‚hrdost', zařadil si druhou nejdůležitější věc, zatímco se zuřivě drhl žínkou, kterou mu Mering dal den předtím. Zarazil se. Přinutil ho Mering ztratit hrdost? Svou hodnotu, svou sebeúctu? Ne nezbytně, řekl si. Jediný důvod, proč vůbec zpochybňuješ svoji hodnotu, je neochota Řádu přijít ti na pomoc. A představa, že vůbec budeš potřebovat pomoc, je sama o sobě hrdost tříštící, jestli ne realistická.

Zatímco si myl vlasy, tiše zuřil. Jak si Mering dovoluje dělat takové cavyky kvůli jeho vlasům! Právě teď na tom ve skutečnosti nejsou tak špatně. A příliš mnoho umývání je udělá ještě mastnějšími. Proč by mu Mering říkal, aby si je myl? Navíc, proč by mu Mering říkal, aby si dal sprchu, když měl jednu zrovna včera? Pravda, po… tom incidentu s Medúzou předchozí noci docela hrozně smrděl. Potem… jí. Ale celé dva týdny zapáchal hůř a Mering neřekl ani slovo.

Kdybych byl Meringem, co bych měl v plánu? Aby pravdu řekl, nemohl dokonce ani začít uvažovat o tom, jak Mering myslí. Jak může tak nemilosrdně vlastnit jinou lidskou bytost? Dovolit, aby se jí děly takové věci? Dělat mu takové věci? Věděl, že jednoduchou odpovědí je to, že Mering ho nepovažuje za lidskou bytost, ale proč ne? Přece není vlkodlak - nemá v sobě skrytou zvířecí přirozenost, ani se z něj každý úplněk nestává monstrum. Celou dobu je jako všichni ostatní.

Až na to, že ses nikdy necítil jako kdokoli jiný, připomněl mu hlásek v hlavě. To byla pravda. Severus se vždy cítil… jiný než ostatní v jeho věku. Dokonce ani když byl dítě; ostatní děti vypadaly tak bezstarostné a šťastné… a dívaly se na něj jako na mouchu na zdi. Vždycky byl moucha na zdi. Všimli si ho jen tehdy, když od něj něco chtěli, jako například Brumbál svou vražednou sebevraždu, nebo Mering peníze, které dostane, když Severuse prodá. Vždy měl pocit, že je manévrován do nějakého komplotu. Nebo hůř, do komplotu uvnitř komplotu. Proti komplotům samotným nic neměl - byl Zmijozel, což znamenalo, že než se dostal k Meringovi, osnoval pravidelně - ale ty, ve kterých byl polapen, nemohl ovlivňovat. A vždy měly něco společného s velmi mocnými kouzelníky - Temným pánem, Albusem Brumbálem, Harry Potterem…

Přál bych si, abych měl obraceč času, pomyslel si. Zíral na své stehno, zamračil se a začal ho třít silněji. Vrátil bych se do věku jedenácti let a zeptal bych se Lily, jestli by byla moje, navždy. Jamese Pottera bych rovnou proklel, aby se mi nepletl do cesty… a až bych byl trochu starší, šel bych na jedno setkání s Temným pánem, vytáhl mandragoru a tak ho zabil. Tak by se Harry Potter nikdy nemusel narodit, takže bych se mohl oženit s Lily, nikdy by nezemřela… Merline! James Potter mohl mít Lily. Já bych se nikdy nepřipojil k Temnému pánovi, nikdy nepředal věštbu. Lily by nikdy nezemřela.

Co by dal za to, aby Lily byla živá a dýchala. Ne že by měl něco, co by mohl dát - už někomu dával celoživotní otroctví, ať si ho koupí kdokoli - ale stále to bylo jen zbožné přání.

Zbožná přání, se kterými ses dřív odmítal zabývat. Zbožná přání, kterými si teď nedovolíš zabývat se. Všechna ta zbožná přání vedou jenom k hořkým zklamáním v tvém životě. Vypnul vodu. Věděl, že bez ohledu na to, jak moc se bude drhnout, se už pravděpodobně nikdy nebude cítit čistý.

Utřel se ručníkem (odmítl přát si svou hůlku, aby mohl zakouzlit jednoduché sušící kouzlo), uvázal si kolem pasu svůj hadr, aniž by doopravdy věděl, k čemu je mu dobrý. Stejně ho Mering nenechává, aby si zachoval svou hrdost…

Vyšel z koupelny a nakoukl do obývacího pokoje. Mering  tam stál a čekal na něj. Pozoroval ho. Očima ho kriticky zhodnotil a stiskl rty.

„Pojď sem," instruoval ho. Severus beze slova poslechl. Mimovolně si pravou rukou pokoušel zakrýt znamení zla - nenáviděl, že ho musel nosit tak viditelně.

„Dostatečně čistý," schválil ho Mering. „Klekni si." Začal si uvolňovat pásek. Po včerejší noci neměl Severus najednou pochyb o jeho záměrech.

Nemůžu to udělat! zakňoural v duchu. Viděl mnoho obětí, které byly k něčemu takovému přinuceny krutými smrtijedy předtím, než byly zabity. Severus nikdy nebyl ani na jedné straně tohoto aktu a nikdy nechtěl být. A teď…

Nemůže tě přinutit udělat cokoli. Když řekneš ‚ne', určitě to vzdá? Ale Severus to věděl líp - Mering měl nekonečnou trpělivost a bude ho trestat celý den, dokud to prostě neudělá. Až dostane příkaz, bude ho muset splnit.

Oči měl zaměřené na své vlastní dlouhé, bledé prsty, které mu spočívaly na kolenou. Nitrobrana už byla jediná věc, která zabírala. Když se zcela dlouhodobě soustředil na nic, ve skutečnosti jako by vůbec neexistoval. Mohl splnit jakýkoli úkol a být si stěží vědom toho, co dělá.

„Začni," řekl Mering jednoduše a spustil kalhoty. „Dej si pozor na zuby."

Severus začal těžce dýchat. Nechtěl to udělat. Chtěl být kdekoli - kdekoli - jinde než tady. Dal by cokoli - cokoli, aby se tomu vyhnul - ne. Když odmítneš, dotkne se hůlkou tvého čela. To byla Meringova oblíbená motivace pro Severuse, aby udělal cokoli. Bolest v hlavě nemůže být dobrá pro tvou mysl. Prostě poslechni. Po včerejší noci to není-

Nedokončil tu myšlenku kvůli oslepující bolesti na čele. Pevně sevřel oči a zasyčel. Mering nenáviděl váhání. Pořád na Severuse řval „pospěš si a pusť se do toho".

Přinutil se otevřít oči. Díval se na Meringův penis a přinutil se ho vzít do pusy. Nevěděl přesně, co dělat, ale bylo mu to jedno. Byl jen vděčný, že bolest v jeho hlavě odeznívala, jak Mering odtáhl svou hůlku.

„Přestaň s tím dávením," vydechl Mering těžce, když se spustil Severusův dávící reflex.

Severus se přinutil poslechnout, a když to udělal, z očí mu začaly tiše padat slzy. Neudělal nic, aby je zastavil. Koho se snaží oblbnout? Není důvod předstírat, že je silný, něčeho hodný. Není nic speciálního - teď je jen otrok.

A tak, ať si to Severus uvědomoval, nebo ne, byla odstřelena jeho hrdost.

10.04.2012 16:28:38
yellow
Nechte si zasílat novinky přímo do Vaší emailové schránky
VAROVÁNÍ: Povídky na této stránce obsahují sexuální scény nepřístupné osobám mladším 18 let. V případě, že vám je méně než 18 let, opusťte prosím tyto stránky. Stejně učiňte, vadí-li vám párování muž/muž.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one